Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet s dopravou vlakem dne 23.7.2016 Vedoucí: Zdeněk Pražák Odjezd v 6,25 z nádraží v Pardubicích Je dobré mít mapu KČT č. 55 Hrubý Jeseník. Při túře se budeme mimo civilizaci a je tedy nutné vzít si sebou jídlo a dostatek tekutin.

Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2016 oblasti KČT Pardubický kraj. Členové KČT jsou na této akci pojištěni u pojišťovny VZP včetně organizované cesty, ostatní účastníci akce (nečlenové) až na akci samotné. 

Propozice

Ráno odjezd v 6,25 z nádraží v Pardubicích do Zábřehu na Moravě kde přestoupíme do vlaku do Ramzové s příjezdem v 8,41. (Vyplatí se koupit zpáteční jízdenku – cena společné pro 5 lidí je 1305 Kč). Přejdeme na stanici lanovky a vyjedeme na horní stanici Šerák – cena 170 Kč. Tím ušetříme stoupání 650 m. Od horní stanice lanovky půjdeme kolem turistické chaty Na Šeráku po červené značce na vrchol Keprníku (2,3 km) a dále přes Trojmezí do sedla Pod Vřesovkou (5 km). Odtud půjdeme po žluté přes Kamenné okno na rozcestí u Vřesové studánky (5,9 km) a po červené se vrátíme na sedlo Pod Vřesovkou, odkud budeme pokračovat po zelené na Vozku (8,3 km). Odtud pokračujeme po zelené přes vodopád Hučavy a dále přes Josefovou a Alojzovské louky do Branné. (18 km). Odjezd vlaku ze zastávky Branná je v 18,19, příjezd do Pardubic 20,35.

Zdeněk Pražák, tel. 776065721, email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zajímavosti na trase

Keprník (1424 m) je nejvyšší horou v Keprnické hornatině a čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Je součástí CHKO Jeseníky a NPR Šerák-Keprník. Vrchol hory je bezlesý, tvořený svorovými skálami a horskými loukami. Na vrcholové skále stojí žulová rozhledová růžice. Ideální kruhový rozhled se odtud naskýtá na Krkonoše se Sněžkou, Kralický Sněžník, Beskydy a někdy i Malou Fatru a Vysoké Tatry. 

Na jihovýchodním svahu do údolí Rudohorského potoka je tzv. Keprnický ledovcový kar a na jižním hřebenu jsou tzv. vlajkové smrky a dvě menší rašeliniště. 

Trojmezí je název plochého sedla (1316 m n. m.) v Keprnické hornatině Hrubého Jeseníku, kde se stýkají hřebeny Červené hory, Vozky a Keprníku. Název Trojmezí vychází ze skutečnosti, že se zde stýkaly hranice panství Velké Losiny, Kolštejn (dnes Branná) a Frývaldov (dnes Jeseník). Oblast Trojmezí je součástí Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník, charakteristickou výskytem vrchovištních rašelinišť a pralesovitých porostů smrku.

Kamenné okno (také Skalní okno) na Červené hoře v Jeseníkách patří k nepravým (falešným) skalním oknům. Okno na Červené hoře totiž nevzniklo postupnou perforací horniny, ale řícením.

Vřesová studánka je pramen na jižním úbočí Červené hory na hlavním hřebenu Jeseníků ve výšce 1290 m n. m. Z tohoto velmi zajímavého místa jsou překrásné výhledy na severně se rozkládající Keprník a na blízký vrchol Vozky a na Spálený vrch.

Vozka 1377 m je osmý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku, druhý nejvyšší v Keprnické hornatině. Převládajícími horninami jsou ruly a svory. Turisticky i přírodně zajímavé jsou 7 m vysoké svorové svědecké skály na vrcholu, ve kterých se nacházejí hojné vyrostlice minerálu staurolitu.

Vodopády Hučava – jsou málo známé vodopády nacházející se na potoce Hučava nad chatou Josefová. Vodopády vznikly na místě, kde potok kolmo překonává tektonický zlom. Tvrdé vrstevnté ortoruly nad zlomem se deskovitě odlučují a vytváří kaskádovité chody, pod kterými je téměř dvoumetrový vodopád. Vodopád není příliš vysoký, má však stabilní, poměrně vysoký průtok je téměř svislý a na celkovém dojmu mu přidávají kaskády nad ním. Kolem vodopádu vede zelená turistická trasa.

Osada Josefová byla založená v lůnu nejvyšších moravských hor v r. 1732. Území patřilo k Liechtenštejským državám, a jméno tedy dostala po knížeti Josefu Adamovi. Protože už jedno Josefovo Údolí existovalo, proto Nová. Osada byla založena kolem sklářské huti. V okolí bylo celkem dostatek materiálu pro výrobu (písek, suroviny na potaš), k tavení bylo potřeba dřeva a toho bylo v okolních lesích poměrně dost. Sklárna fungovala a do 90. 18. století. Obyvatelé po zániku výroby ale zůstali, přeorientovali se na chudé zemědělství a zejména dřevařství. Tato činnost byla hlavním zdrojem obživy po většinu času osídlení Josefové. Koncem 19. století byl v lesích kolem Branné zřízené dvě větve lesních železnic, které dovážely vytěžený k materiál k hlavní trati Hanušovice Jeseník. Jedna z těchto železnic zamířila i k Josefové.

Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn[2]) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk, na okraji Hrubého Jeseníku. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.