Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet do podhůří Orlických hor s dopravou vlakem v sobotu 14. května 2016 Vedoucí: David Šebesta Odjezd: 7.31 z Pardubic hl. n. do Letohradu (příj. 8.45). Sraz: 7.10 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (koupě společné jízdenky)

Hlavním cílem našeho pěšího výletu veřejnou dopravou bude lesní zátiší s tzv. Horákovou kaplí, přesněji řečeno poutní kaplí Panny Marie, Matky ustavičné pomoci, z roku 1866. Kaple byla znovu postavena v roce 1989. Dále navštívíme podorlické městečko Letohrad (do roku 1946 Kyšperk) se známým Muzeem řemesel, spojené s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou. Vystoupáme na návrší Hrklice (483 m) a mineme dva významnější prameny Vaňkovka a Vápenka. Navštívíme obec Dolní Dobrouč, kde bude možnost se občerstvit a naobědvat. Projdeme se podél ústeckého letiště a výlet zakončíme v centru oblasti, bývalém okresním městě Ústí nad Orlicí. Po celý den se budeme pohybovat v kouzelné krajině podhůří Orlických hor s nádhernými výhledy. Celkem urazíme 19 nebo 22 km. Případným zájemcům doporučím zkrácenou variantu trasy.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2016 TKSP a oblasti KČT Pardubický kraj.
Členové KČT jsou na této akci pojištěni u pojišťovny VZP včetně organizované cesty, ostatní účastníci akce (nečlenové) až na akci samotné.
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko (nejnovější je 5. vydání z roku 2013)
Odjezd: 7.31 z Pardubic hl. n. do Letohradu (příj. 8.45)
Sraz: 7.10 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné jízdenky)
Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by se mělo pohybovat pro 1 osobu kolem 100 Kč
Trasa: Vystoupíme společně v železniční stanici Letohrad (pravidelný příjezd 8.45) a před nádražím vykročíme vlevo a ulicí podél trati po Ž dojdeme na rozcestí s Č, po níž pokračujeme doleva, přejdeme železniční trať a most přes Tichou Orlici a po silničce vystoupáme mezi chalupami do návrší Hrklice, kde se postupně stočíme doleva. Dojdeme na kraj lesa a pokračujeme spolu s cyklotrasou 4072 na rozcestí V Ráji (3,5 km). Zde pokračujeme v přímém směru stále po Č, mineme dětský letní tábor a pramen Vaňkovka a dojdeme k dalšímu pramenu Vápenka (+2 km). Poté se stočíme doprava a dojdeme nejdříve na silnici a po ní údolíčkem Dobroučky do centra Dolní Dobrouče (+3 km, celkem 8,5 km). Po občerstvení (restaurace Lidový dům) pokračujeme stále po Č po silnici doleva podél kostela asi 0,5 km než odbočíme doprava a vystoupáme na rozcestí se Ž a M u Horákovy kaple, kde v lesním stínu spočineme a případně se občerstvíme či zchladíme vodou z pramene (+2,5 km). Po kratší pauze opět pokračujeme stále po Č, vystoupáme do svahu a převážně lesem dojdeme k rozcestí Nad letištěm (+6 km, celkem 17 km). Odtud pokračujeme doprava stále po Č souběžně s cyklotrasou 4045 podél letiště. Zde je možné odbočit doprava po cyklotrase 4146 a dojít na železniční zastávku Černovír (+2 km, celkem 19 km) a zde výlet zakončit nebo pokračovat dále po Č na silnici a po ní do Ústí n/O, kde přijdeme na autobusové nádraží (+3,5 km), od něhož sejdeme stále po Č a po souběhu více barev přes střed města k železniční stanici (+1,5 km, celkem 22 km), kde výlet zakončíme. V Ústí n/O bude podle nálady možnost prohlédnout si pamětihodnosti města nebo se občerstvit.
V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.
Odjezd domů:
Černovír odj. 16.00 16.59 17.20 18.01 19.00
Ústí n/O odj. 16.23 17.23 17.30 18.23 19.23
Pardubice hl.n. příj. 16.54 17.54 18.07 18.54 19.54
Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje
David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
25. března 2016

Zajímavosti po trase:
Letohrad (dříve Kyšperk) – město, železniční křižovatka, městská památková zóna. Předchůdcem dnešního města byl hrad Geyersberg, který stával v místě zvaném Hradisko. Zpustl asi v 15. století. Městečko vzniklo z podhradí, poprvé je doloženo v roce 1514. Do roku 1946 se nazývalo Kyšperk. Dnešní Letohrad vznikl spojením Kyšperka, Orlice, Kunčic, Jankovic a Červené. Raně barokní zámek z let 1680-85 stojící na místě dřívější tvrze (z poslední třetiny 16. století) byl postaven Hynkem Jetřichem Vitanovským z Vlčkovic a jeho manželkou. V průběhu 18. a 19. století zde proběhlo několik úprav a přístaveb. Koncem 20. století byl zámek rekonstruován a v roce 2002 částečně zpřístupněn veřejnosti otevřením muzeální expozice. Zámecká kaple pocházející z roku 1680 je dnes farním kostelem sv. Václava. Monumentální architektura římského baroka je v interiéru vyzdobena kvalitní štukovou výzdobou G. Maderny. Spolu se zvonicí z roku 1705, památníkem národního buditele F. L. Heka, zámeckým parkem s empírovou kašnou a barokním sousoším sv. Anny tvoří malebný celek. Náměstí zdobí morový sloup, postavený v letech 1718-21. Východní a severní stranu náměstí tvoří dochované barokní městské domy s podloubími z let 1647-80. Na Kopečku se nachází pozdně barokní poutní kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1734-36. Má pětiúhelníkový půdorys, stejně jako ambity kolem ní, typický příklad barokního symbolismu v architektuře. V rekonstruovaném Novém dvoře (č.p. 143) z roku 1750 je rozsáhlá expozice veřejně přístupného, soukromého Muzea řemesel. Na ploše 720 m2 jeho zakladatel a majitel Pavel Tacl vystavuje exponáty z historie 40 druhů řemesel a to jak výrobky, tak i celá zařízení řemeslnických dílen. V Novém dvoře na sklonku svého života žil a v roce 1847 zemřel F. L. Hek (Jiráskův F. L. Věk). Železniční tratě do Hradce Králové, Lichkova a Ústí nad Orlicí byly zprovozněny v 70. letech 19. století, trať do Ústí n/O byla elektrifikována v roce 1982. V Letohradu má své kořeny bývalá ministryně zahraničí USA, Madeleine Albrightová.
Kunčice – ves na levém břehu Tiché Orlice proti Letohradu poprvé připomínaná již v roce 1292, dlouhá 5 km. Raně barokní kostel sv. Kateřiny – venkovská stavba z roku 1685 na gotických základech, v roce 1761 prodloužen a doplněn věží. V roce 1766 byla přistavěna márnice. Západně od vsi v úvozu, při červené turistické značce, stojí památná vrba bílá (obvod kmene 510 cm, výška 17 m, stáří asi 200 let).
Dolní Dobrouč – již v roce 1292 patřila k lanšperskému panství. Farní empírový kostel sv. Mikuláše z let 1828-29. Původně gotický kostelík byl změněn v empírovou hřbitovní kapli sv. Josefa. Typická zemědělská usedlost na uzavřeném půdorysu (č.p. 18). V obci se dochovala roubená lidová architektura. Památná Malova lípa s obvodem kmene 500 cm.
Horákova kaple – poutní kaple Panny Marie, Matky ustavičné pomoci, z roku 1866, znovu postavená v roce 1989, s pramenem údajně zázračné „Léčivé vody v Hůře“. Hlavní pouť se zde koná v neděli po 8. září. Kaple je otevřena v létě každou neděli dopoledne. Křižovatka značených turistických tras.
Ústí nad Orlicí – město s 14 850 obyvateli, železniční křižovatka, od roku 1990 městská památková zóna. Město vzniklo v 1. polovině 13. století při kolonizaci povodí Tiché Orlice. Po celý středověk patřilo k lanšperskému panství a od 16. století k lanškrounskému panství. Ve městě měla hlavní význam především textilní výroba, moderní rozvoj města nastal až po výstavbě železniční trati Olomouc-Praha po roce 1845. Barokní radnice pochází z roku 1723 s charakteristickou věží krytou cibulovitou bání. Na pravidelně založeném náměstí je více měšťanských domů pocházejících z raného baroka, na dvou stranách náměstí jsou klenutá podloubí. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 s márnicí a barokní budovou děkanství s arkádami tvoří charakteristickou siluetu města. Poutníci uctívají mariánský obraz, pouť pak vede křížovou cestou na Andrlův chlum. Bratrský sbor č.p. 53 je klasicistně upravená budova z roku 1555 (památka dějin české reformace a kulturních dějin města). Významné jsou rovněž klasicistní domy v ulici J. Kociána (z období nahrazování dřevěné zástavby zděnými domy s podloubím). Empírová budova původního nádraží (nyní železniční zastávka Ústí nad Orlicí – město) je dosud nedotčena rušivými stavebními zásahy. Dále stojí za pozornost novobarokní dům č.p. 12 z roku 1902, secesní Hernychova vila z roku 1906 (sídlo městského muzea), pozdně secesní budova gymnázia z roku 1913 a funkcionalistická stavba divadla z roku 1935 od arch. K. Roškota. Sochařskou výzdobu tvoří morové sloupy Panny Marie z roku 1737 na náměstí a u kostela z roku 1856. Městské muzeum zaujme expozicemi betlémů, vývoje textilní výroby, řemesel, etnografie, hudebnin (rodáka Jaroslava Kociána, 1883-1950) a dalšími.