Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Autokarový zájezd 25. - 28. září 2015; 28. ročník „Setkání všech turistů TKSP a seminář vedoucích“ Vedoucí: Vít Vavřina Odjezd : v 6.30 od nádraží ČD, trasa cca 310 km, předpokládaný příjezd do Prášil asi v 13.00

Zářijové zájezdy spojené se seminářem vedoucích turistiky TKSP mají dlouhou tradici a v posledních letech je jejich hlavním účelem doladění Kalendáře akcí na příští rok.
Letošní ročník nás zavede do tajemné a krásné Šumavy – do oblasti Prášil, dlouhou dobu nepřístupnou.

Mapy : KČT 1: 50000 č. 64 „Šumava – Železnorudsko“ 8. vydání 2013
č. 65 „Šumava – Povydří a NP Bavorský les“ 7. vydání 2013

Všeobecné pokyny:
Výbava všech účastníků zájezdu musí být uzpůsobena drsnějšímu klimatu Šumavy (pohorky s vibramem, čepice, rukavice, šátek, nepromokavá pláštěnka či bunda s kapucí, teplý svetr).
Ubytování je zajištěno na chatě KČT Prášily na povlečených postelích ve dvou, tří, čtyř až šestilůžkových pokojích. Sociální zařízení pro muže a ženy zvlášť (sprchové kouty, umývadla, teplá voda po celý den). Dvě společenské místnosti, vybavené kuchyně, TV, terasa, ohniště). Každý pokoj by měl mít svou odkládací schránku na uložení potravin. Bufet s výčepem piva, občerstvením – ráno dle objednávky dovoz čerstvého pečiva. Stravování z vlastních zásob, v Prášilech je malá prodejna a restaurace.
Nespoléhejte na možnosti občerstvení na páteční a sobotní trase, strava z vlastních zásob.

Výlet je zařazen do kalendáře TKSP akcí 2015 a oblasti KČT Pardubický kraj.
Členové KČT jsou na této akci pojištěni u pojišťovny VZP včetně organizované cesty, ostatní účastníci akce (nečlenové) až na akci samotné.

Pro případ náhlého onemocnění nebo úrazu doporučujeme navíc samostatné uzavření cestovního pojištění, jehož součástmi jsou pojištění léčebných výloh v zahraničí, úrazové pojištění, pojištění zavazadel a pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetí osobě.

Každý nejpozději ráno před odjezdem autobusu oznámí vedoucímu zájezdu, na kterou trasu se vypraví a kde bude při zpáteční cestě nastupovat.

NEZAPOMEŇTE SI VZÍT PLATNÉ CESTOVNÍ DOKLADY,DOKLADY O ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ, PRŮKAZ ČLENA KČT (SLEVA NA UBYTOVÁNÍ) A KARTU EUROBEDS A MĚJTE JE STÁLE

Je vhodné mít minimální obnos v Eurech pro občerstvení, pohledy a ev. lanovku v Německu.

Pátek 25. září
V případě dojezdu do Prášil do 13.00 si ponecháme věci v autobusu a vyrazíme na trasu :
Z Prášil po Ž po svazích Ždánidel směr Gsenget. Od rozcestí stoupáme po Č přes bývalou osadu Horní Ždánidla až do sedla, kudy procházela Vintířova stezka. Dále přes Zlatý stoleček dojdeme k nejmenšímu šumavskému jezeru Laka. Pokračujeme po M na Hůrku (1011 m) a od rozcestí po Ž kolem opravené kaple do údolí Jezerního potoka, kde stávala Stará Hůrka. Dále směr Vysoké Lávky, zde pod okrajem lesa u rozcestí odbočíme ostře doleva a po Z přes bývalou osadu Formberg s hezkými výhledy sejdeme do Prášil. Po příchodu ubytování.
Délka trasy 16 km, převýšení 470 m, středně těžká trasa vedoucí zcela odlehlými místy.
Na trase není možnost občerstvení.

Sobota 26. září
Po snídani výchozím bodem opět chata KČT Prášily
Z Prášil silnicí po Č přejdeme Prášilský potok a u rozcestníku U Prášil odbočíme vpravo na lesní cestu, po které dojdeme Jezerní cestou k Prášilskému jezeru. Po prohlídce jezera sestoupíme z hráze k rozcestí Liščí díra. Pokračujeme po Č dlouhým stálým stoupáním na Předěl a výhledem na Luzný. Dále přes rozcestí Polední hora na jeden z nejvíce navštěvovaných vrcholů Šumavy – Poledník. Vyhlídková věž na Poledníku (bývalá radarová stanice) je v září otevřena od 10.00 do 16.00 hod. Možnost občerstvení. Délka trasy 9 km, převýšení 520 m´.
Z Poledníku se vrátíme na rozcestí Polední hora, odtud jsou dvě možnosti pokračování :
a) po Z přes rozcestí U roty přijdeme k Frantovu mostu, po Č dojdeme do Prášil.
Délka trasy 8 km, celkově náročná trasa, dlouhý výstup a klesání, odlehlý terén
b) po Č zpět na rozcestí Předěl a po Z po Jezerním hřbetu na rozcestí Bavorská cesta. Dále po M Javoří cestou až na Ž a přes prostor bývalé vojenské střelnice do Prášil. Délka trasy 10 km.
Na trase možnost občerstvení na Poledníku.
Při průchodu bývalou vojenskou střelnicí (u varianty b) je nutné použít výhradně vyznačenou cestu – výstražné tabule upozorňují na možnou přítomnost nevybuchlé munice. Tedy žádné hledání hub mimo cestu !!
Večer po ukojení hladových žaludků proběhne seminář vedoucích turistiky TKSP zaměřený na dopracování Kalendáře akcí pro rok 2016.

Neděle 27. září
Po snídani odjíždí autobus z Prášil směr Železná Ruda, Bayerisch Eisenstein, Špičácké sedlo, Hojsova Stráž a stejným směrem odpoledne zpět. Časy odjezdů budou upřesněny dle výběru tras.

Trasa A
a) Výstup na parkovišti u Aberhütte. Nástup na Z přes Märchenwald, okolo jezera Arbersee a v závěru velmi prudkým stoupáním na vrcholek Grosser Arber (Velký Javor 1456 m). Zpáteční cesta z Grosser Arber místním značením č. 9 až na stanici Arber Talstation. Zde přejdeme na místní značení č. 7 po kterém dojdeme přes Arberhütte na parkoviště z kterého se vycházelo.
Délka trasy z Aberhütte na Grosser Arber je 6 km, převýšení 890 m, zpět je 8 km, náročná trasa s dlouhým stoupáním, místy kamenitý a skalnatý terén.

b) Z parkoviště u Aberhütte lze také po mírnějším místním značení č. 8 dojít do Märchenwaldu a jezeru Arbersee, dále po místním značení č.10b dojít k stanici lanovky Arber Talstation a na vrcholek Grosser Arber se nechat vyvézt lanovkou. Délka trasy 7 km. Zpět místními značeními (viz Aa).
Na trase A a) i b) možnost občerstvení za eura na Grosser Arber.

Jinak je celá řada dalších možných variant cest na a z Grosser Arber. Výběr je na každém z Vás.

Trasa B
Autobus se vrací z parkoviště Aberhütte do Železné Rudy.
a) Trasa začíná u kostela, po M stoupáme přes Belveder na Hofmanky. Od přestupní stanice sedačkové lanovky je krásný výhled na Grosser Arber (Velký Javor), zub Falkensteinu a někdy i Alpy. Z Hofmanek stále po M spolu s Č na Pancíř (1214 m). Z Pancíře pokračujeme po Č hřebenovkou přes Tomandlův křížek a Habr na Můstek. Z něj po M na rozcestí pod Můstkem, dále po Ž na rozcestí pod Habrem a po M na Špičácké sedlo. Délka trasy 14 km, převýšení 520 m.
b) Autobus pokračuje do Špičáckého sedla. Z něj je možno vyjet lanovkou přes Hofmanky na Pancíř. Z Pancíře pokračovat přes Můstek do Špičáckého sedla jako trasa Ba).
Délka trasy při variantě Ba) 10 km. při variantě C 14 km.

Trasa C
Trasa až na Můstek shodná s některou z variant trasy B. Z Můstku stále po Č až na Prenet. Z Prenetu po Z do Hojsovy Stráže. Délka trasy z Můstku přes Prenet do Hojsovy Stráže 8 km.

Trasy B a C jsou středně náročné, stoupání na Pancíř dlouhé.
Možnosti občerstvení na trasách B a C v Železné Rudě, Pancíř, Prenet, Špičácké sedlo.

Trasa D
Z Železné Rudy po M k pomníku malíře Adolfa Kašpara a dále po Č Jezerní cestou k Čertovu jezeru. Tuto značku neopustíme a přes sedlo Rozvodí dojdeme k Černému jezeru. Pokračujeme po Ž přes Černé skály, obcházíme vrchol Špičáku po hranici PP Královský hvozd, okolo památníku prof. Komárka do Špičáckého sedla. Délka trasy 12 km, převýšení 260 m. Náročnější stoupání jedině na Rozvodí, jinak lehká trasa.
Možnost občerstvení Špičácké sedlo, Železná Ruda.

Autobus odjíždí z Hojsovy Stráže přes Špičácké sedlo, Železnou Rudu, Bayerish Eisenstein, Arberhütte do Prášil.

Pondělí 28. září
Po úklidu a předání pokojů odjezd z Prášil se zastávkou v Srní do Antýglu na klasickou a stále oblíbenou trasu.
Z Antýglu po Č kouzelným údolím Vydry okolo Turnerovy chaty (borůvkové knedlíky) na Čeňkovu pilu. Délka trasy 7 km. Možnost občerstvení Antýgl.

Odjezd z Čeňkovy pily přes Sušici do Pardubic.

Předpokládaný příjezd do Pardubic cca v 18.00 hod.

Pěkné počasí babího léta, pohodu a hodně zážitků přeje

Vít Vavřina
+420602173635

Pardubice 29. srpna 2015

Místopis

Pátek 25. září
Prášily - horská ves (původně Gattermayerova huť), vznikla v pol. 18. stol., úředně pojmenována Stubenbach. Místní hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla, jejich provoz skončil v r. 1824. Jméno Prášily je odvozováno od toho, že obec bývala pokryta prachem ze stoup a brusíren. Úspěch v podnikání zaručoval dostatek dřeva, díky němuž byl provoz skláren laciný. Uplatnění v nich nacházeli místní usedlíci. Areál sklárny pak sloužil známé Eggertově papírně, kterou zničil požár v roce 1933. O tom, že ruční papír z Prášil byl skutečně kvalitní, svědčí skutečnost, že jej pro své práce používal i známý šumavský básník, spisovatel, dřevorytec a zejména originální knihař Josef Váchal, používala ho i prezidentská kancelář.
Pro mnoho obyvatel panství se stala zdrojem obživy těžba dřeva, jeho svoz z hlubokých lesů, či plavba do vnitrozemí. Zvláště po ničivé vichřici v r. 1870 přinesl strach z kůrovcové kalamity mnohým alespoň na čas dobře placené zaměstnání. V Prášilech stával i honosný kostel sv. Prokopa. Byl zbudován v r. 1802 na místě původní kaple, o jeho likvidaci se přičinila naše armáda dlouho po válce. I z bývalého Schwarzenberského pivovaru, přestavěného v r. 1928 na chatu KČT, zůstaly jen zbytky zdiva. Po odsunu německého obyvatelstva a v r. 1952 začlenění do vojenského újezdu Dobrá Voda s tankovou střelnicí, ves takřka zanikla. Okolní vsi sloužily jako vhodné terče a postupně byly srovnávány se zemí.
Dnes, po zrušení vojenského újezdu koncem 20. stol., jsou Prášily přirozeným centrem oblasti. Byl rekonstruován hostinec, vystaven nový obecní úřad s informačním střediskem a expozicí o historii obce. V létě 1997 otevřena nová chata KČT. Na okraji vsi nad Prášilským potokem ve směru na Srní je botanická zahrada.
Gsenget - osada stávala nad Prášilským potokem těsně u státní hranice. Její zbytky jsou ještě patrné. U potoka zemský kámen s českým lvem a bavorským znakem.
Vintířova stezka - jedna z nejstarších šumavských cest. Vedla z bavorského Rinchnachu na Hartmanicko.
Zlatý stoleček - původní kámen, u kterého se podle pověsti scházeli pašeráci, byl zničen.
Jezero Laka - dříve nazývané též Mlaka nebo Pleso, nejvýše položené jezero (1096 m) s charakteristickými plovoucími rašelinovými ostrůvky. Ledovcový kar má netypické pozvolné stěny. Voda je odváděna Jezerním potokem do Křemelné. Je nejmenší z 8 šumavských ledovcových jezer – 2,78 ha, max.hl. 3,9 m. V minulém století byla hladina zvýšena o 1,7 m umělou hrází.
Hůrka - dříve též Česká Huť, bývalá sklářská farní ves s kostelem sv. Vincence z r. 1789, jehož základy dobře patrny. Sklárna proslula výrobou benátských zrcadel s negativní figurální podmalbou. Pro turecké obchodníky nechal majitel skláren postavit Turecký dům se zrcadlovým sálem. Ve vsi stával i zámeček, hotel, hostinec, pošta, 2 mlýny a lesovna. Místo předků spisovatele K. Klostermanna. Ves vysídlena a demolována i s kostelem. Kaple u sv. Kříže z r. 1820 s hrobkou sklářské rodiny Abelů a Hafenbrädlů byla díky česko-bavorskému společenství obnovena z rozvalin v l. 2000-2003 a vysvěcena. Byl zavěšen i nový zvon „Smíření“, jehož provaz je skrz dveře vyveden k madlu a každý si může zacinkat. Mumifikovaná těla 23 příslušníků sklářských rodů bývala uložena ve skleněných rakvích v kryptě kaple a v r. 1949 zničena vandaly a vojáky. Pamětní kámen obce, památník obětí Železné opony.

Sobota 26. září
Prášilské jezero - jeho ledovcový kar dokazuje 150 m vysoká karová stěna se skalními sruby a kamennými moři. Jezero je hrazeno 9 m vysokým valem a dvěma staršími morénami, které ukazují na jeho vznik. Nalézá se v nadm. výšce 1080 m, jeho rozloha je 3,72 ha a maximální hloubka je 14,9 m, vzniklo po ustoupení ledovce. Protože se voda z jezera využívala při plavbě dřeva, byla jeho hráz uměle zvýšena. Jezero je od 70. let 20. stol. bez ryb (kyselost vody 4,5 pH). Pomníček na ní je věnován zde v r. 1927 utonulému studentu medicíny O. Koreisovi.

Liščí díra - zde v nadm. výšce 993 m stávala schwarzenberská hájovna.

Předěl - sedlo ve výšce 1234 m

Poledník - vrch ve výšce 1315 m s naší 2. nejvýše položenou 37 m vysokou rozhlednou. Objekt původně sloužil jako pozorovatelna protivzdušné obrany státu a radarová odposlechová stanice. Kruhový výhled na Šumavu, Pošumaví, výjimečně i na Alpy.

Nová Studnice - bývala zde osada s jednou z prvních lesoven schwarzenberského polesí a sklárnou. V r. 1938 zde bylo 13 domů, zaniklých po r. 1945.

Neděle 27. září

Bayerisch Eisenstein - oblíbené letovisko, klimatické lázně, východisko turistických cest. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1909, oltář barokní. Vedle nádraží malá sklárna s tradiční výrobou foukaného skla a muzeum železnice s expozicí více než 20 historických vozů a lokomotivním depem s točnou.

Grosser Arber - nejvyšší hora Bavorského lesa i celého pohoří Šumavy. Původně útulna postavená
v r. 1885 na severním svahu 110 m pod vrcholem. Vrchol tvoří čtyři oddělené sklaní bloky. Dnes je výše horská chata a stanice německé Horské služby. Sedačková lanovka. V nadm. výšce 1220 m východně od vrcholu pozoruhodný Brenneský smrk. Na vrcholu 2 kopulovité stavby slouží jako televizní vysílač, radarová a meteorologická stanice. Vrcholová kaple sv. Bartoloměje.

Grosser Arbersee a Arberseewand - Velké javorové jezero a Jezerní stěna. Přírodní rezervace (157 ha, vodní plocha 4,5 ha) chrání vlastní jezero ledovcového původu v rulovém karu, ležící v nadm. výšce 934 m pod 300 m vysokou jezerní stěnou. Kolem vede procházkový okruh (40 min.)

Železná Ruda - původně hornická osada poprvé zmiňovaná v r. 1569. Od r. 1579 do r. 1713 byla součástí Bavorska, státní hranice v dnešní podobě od r. 1765. Po úpadku těžby hnědele zavedeno sklářství, první huť v provozu od r. 1676. V r. 1960 obec povýšena na město. Barokní kostel P. Marie Pomocnice z Hvězdy z l. 1727-32 postavený na půdorysu šesticípé hvězdy s cibulovou bání krytou šindelem, věž z r. 1777. Na břehu Řezné železářský hamr z 18.-19. stol., v provozu do r. 1947. Řada muzeí – Šumavy, historických motocyklů, pivovarnické.

Pancíř - 1214 m vysoký vrch pojmenován po bývalém majiteli Panzerovi. Horská chata s 18 m vysokou rozhlednou. Původně Matušova chata postavena v r. 1923 KČST. Konečná stanice dvouúsekové sedačkové lanovky Špičák - Hofmanky - Pancíř dlouhé 2750 m.

Prenet - vysoký 1071 m. Již v 11. stol. tudy procházela významná obchodní stezka se službami na odpočinek formanů a na výměnu koní a bylo zde vybíráno prenetské clo. V sedle Velkého a Malého Prenetu již od r. 1384 kaple sv. Kunhuty. Kolem r. 1970 zdevastován barokní oltář, obrazy Křížové cesty, nyní restaurována. Horský hotel Prenet.

Špičák - část Železné Rudy a horské středisko v sedle (974 m) stejnojmenné hory (1201 m). Nová sedačková lanovka. Pod sedlem v letech 1874-77 vybudován 1748 m dlouhý železniční tunel, dlouho nejdelší v ČR. Špičákem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem.

Špičácké sedlo - ze sedla krásný výhled na hřbet Falkensteinu, při dobrém počasí i Alpy.

Černé jezero a Čertovo jezero - národní přírodní rezervace. Jezera würmského stáří s okolím,která vznikla v karech ledovců poslední doby ledové.
Černé jezero (1008 m,18,47 ha, hl. 39,8 m) je naším největším ledovcovým jezerem. Nad ním se tyčí 320 m vysoká Jezerní stěna s výhledem na jezero a Můstecký hřbet. Hluboko pod hrází v údolí Úhlavy v l. 1929-30 postavena naše 1. přečerpávací elektrárna.
Menší Čertovo jezero (1030 m, 10,3 ha, 36,5 m) má také vysokou čelní hráz-morénu a výrazný ledovcový kar. Na severním břehu jezera dříve stávala chata s hostincem.
Obě jezera se nacházejí poměrně blízko u sebe, a přece je rozděluje evropské rozvodí. Znamená to, že voda z Černého jezera odtéká Černým potokem do Úhlavy a dále do Severního moře, kdežto z Čertova jezera odtéká Jezerním potokem do Černého moře.

Hojsova Stráž – základ obci prvně zmiňované r. 1614 dalo dobývání železné rudy. Bývalo zde sídlo královské rychty. Kostel Neposkvrněného početí P. Marie z l. 1824 -26. V části Na Vyhlídce 2 památné lípy malolisté s obvodem kmenů 620 cm, stáří 300 až 400 let tamtéž i 2 jasany.
Pondělí 28. září

Srní - původně dřevařská osada založená v 18. stol. Dochovala se řada chalup horského typu s částmi stěn chráněnými šindelem. Kostel Nejsvětější Trojice z l. 1804-05, postavený na místě dřevěného z r. 1788.

Antýgl - dvorec připomínán již na přelomu 15. a 16. stol., od r. 1523 sklárna, zaniklá v r. 1818. Původní název je odvozován od německého „ein Tiegel“ (jeden tyglík, volně jedna huť).

Vydra - hlavní pramenný tok Otavy. Délka po soutok s Křemelnou 23,1 km. Vydra vzniká soutokem Modravského a Roklanského potoka v obci Modrava v nadm. Výšce 978 m. Pod Antýglem se mělký kaňon zužuje v řečiště s peřejemi a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech.

Turnerova chata - na místě původního hostince z konce 19. stol. postavena v r. 1934 roubená turistická chata. Proslavená borůvkovými knedlíky.

Čeňkova pila - osada v nad. výšce 670 m na soutoku Křemelné s Vydrou. V 19. stol. Postavena velká pila, majitelem byl Čeněk Bubeníček - podle něj později pojmenována pila i osada. Jako host zde pobýval v r. 1867 B. Smetana, který zde zasadil strom dnes tzv. Smetanův smrk. Elektrárna Čeňkova pila z r. 1912.