Klub českých turistů

Pěší výlet s dopravou vlakem v sobotu 25. dubna 2015 Vedoucí: Oldřich Lát Hlavním cílem pěšího výletu je Hlinsko v Čechách a jeho okolí. Odjezd: 7.28 hod. Pardubice hl. n., příjezd do Hlinska v 8.58 hod. Sraz: 7.10 hod. v nádražní hale pod odjezdovou tabulí

Hlavním cílem pěšího výletu je Hlinsko v Čechách a jeho okolí. Je to kraj nacházející se na úpatí Českomoravské vrchoviny, na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Žďárských vrchů a Železných hor Je to kraj malířů Vysočiny - v okolí působil František Kaván, Antonín Slavíček či Slávek Vařejčka.
Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2015 oblasti KČT Pardubický kraj.
Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni na základě smlouvy s ČOV!

Doporučená mapa: zelená edice KČT, mapa č. 45 - Železné hory

Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou skupinovou jízdenku a na tom, zda již bude platit avizovaná změna ČD. Celkové jízdné za obě cesty by nemělo přesáhnout 164 Kč.

Trasa A:
Z nádraží v Hlinsku po Č k rozc. ve skanzenu Betlem a dále po Z přes Královu pilu a skanzen Vysočina na Veselém Kopci do Dřevíkova, Svobodných Hamrů (vodní hamr) k rozc. u rybníku Velká Kamenice. Od rozc. dále po Z do Trhové Kamenice. Z Trhové Kamenice po Žl přes Petrov k rozcestí tur. značek. Od rozc. po Č přes Srní do Hlinska k nádraží ČD.
Trasa celkem: 23 km

Trasa B:
Po trase A až k rocz. U rybníku Velká Kamenice. Od rozc. se po Č vrátit přes Srní do Hlinska.
Trasa celkem: 20 km

Odjezd:
Hlinsko odj. 15.01 17.02 18.58
Pardubice hl.n. příj. 16.14 18.14 20.13

Pěkný den přeje:
Oldřich Lát, tel.: 734 433 260, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zajímavosti po trase:

Hlinsko – Betlém
Dříve to byla městská čtvrť tvořená roubenými chalupami, ve kterých bydleli zejména hrnčíři a tkalci. Stavebním materiálem bylo hlavně dřevo, zdila se pouze část kolem topení. Domky byly přízemní, se sedlovou střechou. Původní střešní krytina byl šindel ze smrkového dřeva, později se střecha pokrývala lepenkou. Uvnitř byla většinou jedna velká místnost - světnice, síň s černou kuchyní a komora. Někdy byl i součástí stavení chlívek nebo stodůlka.

Králova pila
je vodní pila středověkého původu, ke které byl později přistavěn obilní mlýn. Mlýn i pila byly poháněny vodními koly na spodní vodu. Mlýn mlel do roku 1944, pila řezala do roku 1945.
Králova pila patří k cenným technickým památkám.

Skanzen Veselý kopec
Skanzen lidových staveb a řemesel na Veselém kopci představuje historický obraz lidových obydlí, která zapadají do zdejší drsné, avšak zároveň krásné podhorské krajiny. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou volně rozptýleny v původním krajinném prostředí a dokládají způsob života
a hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. století do poloviny 20. století. V osadě jsou k vidění i technické památky. Skanzen připomíná také mnohá řemesla, která zde byla nezbytným zdrojem obživy: tkalcovství, plátenictví a hrnčířství, aj. Pravidelně se zde konají národopisné výstavy.

Dřevíkov
Osada se připomíná od první poloviny 16. století. Dříve stávala na rušné cestě mířící na Moravu. Zajímavá je zástavba návsi, kde se dochovaly původní roubené chalupy, které nebyly zničeny požárem v roce 1862. Výrazným prvkem, který ovlivnil charakter vsi, byla židovská kolonizace na počátku 18. století. Židé si zde postavili zděné patrové domy. Dům čp. 43 byl původně synagógou. Zděné domy v další části návsi si obyvatelé postavili namísto požárem zničených roubených chalup. Dřevíkov je rodištěm spisovatele a učitele Františka Hrnčíře. V letech 1942-1944 zde pobýval malíř Josef Brož.

Svobodné Hamry
Nejstarší zmínka o osadě a zdejším hamru pochází z konce 15. století. Osada vznikla kolem železárny. V obci je možno navštívit expozici - kovací hamr, jehož velké kladivo bylo poháněno vodou. Expozici doplňuje množství nářadí, výrobků, velká výheň, a také navazující mlýnice s ukázkou výroby jáhel z prosa a výroby krup.