Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Vícedenní cykloakce ve dnech 7.–10.5. 2015. Akci připravil a vede: Vacek Bohuslav s kvalifikací vedoucí turistiky Doprava: individuální, např. přímým vlakem do Břeclavi, povinná rezervace pro jízdní kolo.  Ubytování: Ubytovna TJ Tatran Poštorná.

Ubytování: Ubytovna TJ Tatran Poštorná (cca 2 km z nádraží ČD směrem na Mikulov ).
Stravování: V ubytovně je dobře vybavená kuchyňka nebo v místních restauracích, na pokojích lednice.
Více na www.tj.tatran.postorna, správce p. Pláteník – tel. 604 898 258
Doporučná mapa: Schocart č.168
Během které je nutno dodržovat „Kodex cyklisty“ (jezdi pouze po povolených cestách, nezanechávej stopy, ovládej své kolo, dávej přednost ostatním, buď ohleduplný ke zvířatům, rostlinám a majetku, jednej s rozmyslem) je určena pro disciplinované cykloturisty.
Samozřejmostí je předepsané vybavení jízdních kol a respektování „Zákona o silničním provozu“. Cyklistická přilba povinná pro každého účastníka akce, každý jede na vlastní nebezpečí, osoby mladší 18 let pouze v doprovodu dospělé osoby.

Cykloakce je zařazena do kalendáře TKSP akcí 2015 a oblasti KČT Pardubický kraj.
Členové KČT jsou na této akci pojištěni u pojišťovny VZP včetně organizované cesty, ostatní účastníci akce (nečlenové) až na akci samotné.

Program akce –návrh:

Čtvrtek - 7. května:
K soutoku Moravy a Dyje přes Pohansko a Moravskou amazonii (lze realizovat v případě suchého jara). Trasa do 50 km.

Pátek – 8. května:
Valtice (zámek, kolonáda na Rajstně), Lednicko valtický areál - LVT (zámek, Minaret, Janův hrad, chrám Tří Grácií) – památky Unesco. Trasa do 50 km.

Sobota – 9. května:
LVT, Podivín, Rakvice. Zaječí, N. Mlýny,Pavlov, D. Věstonice, H. Věstonice, Perná, Mikulov, Sedlec, Břeclav. Trasa do 100 km.

Neděle – 10. května :
Hrušky, Mor. N. Ves, Prušánky, Nechory, Břeclav. Trasa do 50 km. Odpo odjezd domů.

Několik klenotů Jižní Moravy:

Lednice – památka Unesco:
Zámek Lednice najdete na jižní Moravě, 12 km od Mikulova a asi 50 km na jih od Brna na pravém břehu řeky Dyje. Se svou francouzskou zahradou a rozsáhlým anglickým parkem se řadí mezi nejvýznamnější romantické památky nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Celý Lednicko-valtický areál se v roce 1996 zapsal mezi světové a kulturní památky UNESCO.První zmínky o vesnici zvané Lednice nacházíme již v roce 1222. V té době nechávají vladykové amná a Lipert postavit tvrz, která má střežit přechod přes řeku. O sto let později se tato stavba stává majetkem rodu Lichtenštejnů a zůstává jím až do roku 1945, kdy je znárodněna. V 16. století se z tvrze stává reprezentativní zámek Lichtenštejnů. Tento šlechtický rod, v čele s Karlem z Lichtenštejna a jeho synem Karlem Eusebiem, byl pro Lednici a její okolí velkým přínosem.Karel Eusebius z Lichtenštejna se během svého života velmi zasadil o zvelebení Lednicko-valtického panství. Na svůj dvůr zval významné řemeslné mistry, amnáře, architekty i umělce té doby, za které vyplácel nemalé peníze.Od konce 18. století do poloviny století 19. vznikaly v okolí zámku nádherné romantické stavby umístěné především v zámeckém parku. Byl také vytvořen zámecký rybník s 15 ostrůvky, zabírající plochu 24 hektarů. V polovině 19. století přestavěl architekt Jiří Wingelmüller interiéry i exteriéry zámku do dnešní podoby. Dal mu jedinečnou anglicko-novogotickou tvář.

Mikulov:
Město Mikulov jako centrum panství v letech 1249-1560 nejdříve rozvíjel rod Liechtensteinů. V letech 1575-1945 zde převzal vládu rod Dietrichsteinů, za jehož éry dosáhlo město největšího rozkvětu. Nová renesanční přestavba Mikulova se plně rozvinula po r. 1575. Výjimečnou postavou dějin města byl kníže, kardinál a olomoucký biskup František z Dietrichsteina. Od jeho převzetí panství v roce 1611 systematicky přetvářel město po stránce stavební, hospodářské a kulturní v rezidenci hodnou jeho postavení ve státě. Díky němu se provinční městečko přeměnilo v dočasné centrum Moravy. Jeho orientace na renesanční italskou kulturu a z toho plynoucí volba architektů a stavitelů vtiskla městu nový výraz. Slibný vývoj Mikulova zabrzdilo dobytí a obsazení města Švédy roku 1645, po kterých následovaly negativní dopady tureckých a uherských válek a zhoubné požáry z r. 1663 a 1719.Stavební činnost v Mikulově však neustávala, působili zde stavitelé a umělci zvučných jmen - Johan Bernard Fischer z Erlachu, Lukas Hildebrant či později Ingnác Lengelacher. V roce 1784 těžce narušil barokní vzhled města vůbec nejzhoubnější požár v dějinách Mikulova, který zničil přes 350 domů. Městské domy byly po požáru adaptovány velmi pomalu a skromně, nicméně koncem 18. století měl Mikulov 7440 obyvatel v 760 domech.
Výstavba železnice, nového dopravního spojení Brna a Vídně přes Břeclav v polovině 19. století, vyčlenila Mikulov z hlavní sítě obchodních cest. Vlivem toho nastává postupné vylidňování města odchodem jeho obyvatel převážně do Vídně. Po zaniknutí patrimonijních úřadů v r. 1848 se město stalo sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu.K nejsmutnějším dnům v historii města se zapsal 22. duben 1945, kdy mikulovský zámek téměř do základů vyhořel. Citlivá obnova zámku byla provedena dle návrhu architekta Otakara Oplatka, který se také podílel na výstavbě obytných domů ve válkou zničeném městě.Válečnými událostmi a poválečným přístupem k historickému dědictví utrpěla nejvíce západní část historického jádra s židovskou čtvrtí, kde byly v 60. letech provedeny plošné demolice (cca 227 domů), včetně Dolní synagogy, zachována byla jen část původní zástavby v ul. Husova. Od 60. let se Mikulov dále rozšiřoval především jihozápadním směrem, kde byla provedena 3-4 podlažní plošná panelová výstavba. V méně exponované poloze západně od města byla vybudována průmyslová zóna. Po reformě veřejné správy je od r. 2003 Mikulov sídlem pověřeného úřadu 3. stupně.Díky své geografické poloze bylo město místem, kde se setkávaly kulturní a náboženské proudy různých etnik a jejichž odkazy jsou ve městě patrné dosud. Vedle soužití Čechů a Němců se zde již od pol. 15. stol. začala utvářet významná židovská komunita, která byla jednou z nejsilnějších na Moravě. Od roku 1526 byl Mikulov prvním městem v českých zemích, kde se téměř na sto usídlili a působili novokřtěnci čili anabaptisté (známí také jako habáni).

Valtice – památka Unesco:
Původně hrad, založený snad již ve 12. století, pasovskými biskupy nebo rakouským rodem Seefeldů (až do roku 1920 Valtice patřily k Dolním Rakousům), od roku 1387 až do roku 1945 náležel Liechtensteinům. Několikrát přestavován, v 2. polovině 16. století renesanční úpravy. Poškozen Švédy v letech 1645 - 1646, poté dlouhodobá barokní přestavba. Původní renesanční část bývalého hradu upravena na vstupní dvoupatrové průčelí, v místech ostatních budov postavena další 3 křídla zámeckého komplexu a zřízena zahrada. Současně byl prostor mezi zámkem a městem upraven jako čestný dvůr (hospodářské budovy, divadlo, jízdárna ad.). Na výstavbě zámku se podíleli význační architekti F. Carratti, G. G. Tencalla, A. a J. K. Ernové, D. Martinelli, A. Beduzzi a A. Ospel, sochař F. Biener a štukatér Alberti. V průběhu 18. století úpravy zámecké zahrady a parku, v 1. polovině 19. století za Jana I. Liechtensteina rozsáhlá krajinářská úprava celého valtického okolí. V roce 1945 přešel do majetku státu.
Chráněná krajinná oblast Pálava: Byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 3. 1976 na území o rozloze 83 km² zahrnujícím hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem.CHKO Pálava ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře.V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.V roce 1986 byla chráněná krajinná oblast Pálava organizací UNESCO zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů.Sídlo správy CHKO Pálava: 692 01 Mikulov, Náměstí 32 Na území CHKO byla v roce 2004 vyhlášena ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokrkého a ťuhýka obecného.

Nevšední okamžiky a zážitky prožité na Jižní Moravě všem přeje

Bohouš Vacek – tel. 724 913 219
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
specialista na Jižní Moravu