Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

Pěší výlet s dopravou vlakem dne 6.9.2014 Vedoucí: Zdeněk Pražák POZOR změna jízdního řádu: odjezd z nádraží Pardubice vlakem (v 7,36) v 8:06 do Ústí nad Orlicí s příjezdem (v 8,25) v 8:39 (vzdálenost 50 km, cena 75 Kč / IN50 38 Kč / IN25 56).

Z nádraží půjdeme po modré značce do centra města a po jeho prohlídce dále přes studánku U Panny Marie (1,5 km) do Říček (4 km), dále přes Klopoty (5,5 km) a Dobrou Vodu do Rviště (7,5 km) a přes Pernou (10,5 km) na zříceninu hradu Brandýs nad Orlicí (12 km). Poté sejdeme do Brandýsa. Zde mohou nemohoucí ukončit tůru a odjet domů vlakem. Ostatní budou pokračovat po červené značce přes přírodní rezervaci Hemže – Mýtkov do Pelin (17 km). Zde můžeme pokračovat pěšinou po horní hraně přírodní rezervace Peliny na nádraží do Chocně (20,5 km) nebo jít rovnou na nádraží po zelené značce (19 km).
Celkem tedy ujdeme 19 – 21 km.
Odjezdy vlaků 15,35, 16,35, 17,35 (vzdálenost 35 km, cena 55 Kč / IN50 28 Kč / IN25 41 Kč)
Zajímavosti po cestě
Ústí nad Orlicí - Počátky města spadají do druhé poloviny 13. století, kdy se za vlády Přemysla Otakara II. začala rozrůstat stará slovanská osada „Oustí“. Jeho krásný historický střed s téměř pravidelným čtvercovým náměstím s podloubími a typickými starými domy je od roku 1991 městskou památkovou zónou.

Klopoty je osada (původně samota) v okrese Ústí nad Orlicí, katastrálně spadá pod Říčky (část navazující chatové zástavby pod Dobrou Vodu). Dobrá Voda v roce 1949 a Říčky v roce 1960 byly připojeny k obci Rviště, která byla v roce 1961 přejmenovaná na Orlické Podhůří. Osada Klopoty se nachází v údolí odbočujícím z údolí Tiché Orlice, asi 4 km východojihovýchodně od středu města Brandýs nad Orlicí. Vede sem silnička odbočující ze silnice u Dobré Vody, cesta také vede od Bezpráví. Osada leží v nadmořské výšce asi 340-360 m n. m. Dnes slouží hlavně k rekreačním účelům.
Kaple Panny Marie Pomocné - původně empirová z roku 1812, obnovena 1892. Postavena nad studánkou, v níž vzniká Klopotský potok. Pramen byl považován za léčivý, proto došlo k založení kaple

Rviště – vesnice Rviště se nachází 4 km západně od města Ústí nad Orlicí. Prochází jím silnice z Ústí nad Orlicí do Brandýsa nad Orlicí. Ves leží mezi kopci Zátvor a Hůrka v nadmořské výšce 410 m n. m. Zajímavostí je dřevěná zvonice, která je kopií starší stavby z počátku 19. století.

Hrad Brandýs nad Orlicí - Hrad založil Jindřich z Prostiboře před rokem 1289. Na přelomu 14. a 15. století byl v držení pánů z Boskovic. V 2. polovině 14. století ho držel Tas z Boskovic na Brandýse, po něm jeho syn Jan Všembera z Boskovic. Roku 1421 přešel do držení Kostků z Postupic. V roce 1506 koupil hrad Vilém z Pernštejna. Hrad ztratil rezidenční funkci, zpustl a byl pobořen. V roce 1547 se dočkal oprav a v roce 1588 se stává majetkem Žerotínů, v jejichž držení zůstává až do roku 1636. V druhé polovině 17. století hrad definitivně zpustl. V současné době hrad prochází sanačními a rekonstrukčními pracemi.

Brandýs nad Orlicí je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží na obou březích řeky Tichá Orlice na spojnici okresního města Ústí nad Orlicí a Chocně, od které leží 5 km daleko. Historické jádro města je od roku 1995 městskou památkovou zónou.

Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov je rezervace v okrese Ústí nad Orlicí, v údolí řeky Tichá Orlice, v části mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí. Byla vyhlášena v roce 1996. Jedná se hlavně o opukové stráně a pilíře nad pravým okrajem nivy Tiché Orlice, nad železnicí Praha-Olomouc. Svým charakterem připomíná blízkou rezervaci Peliny, jen skalní pilíře dosahují menších rozměrů.

Přírodní rezervace Peliny se rozkládá těsně u města Choceň. Předmětem ochrany jsou suťové lesy a nápadné opukové skalní pilíře a stěny vypínající se nad řekou Tichou Orlicí v blízkosti města Choceň (5 minut chůze od náměstí). Kromě skalních pilířů je celá lokalita zalesněna. Jedná se o regionálně velmi významnou botanickou a zoologickou lokalitu. Leží na hlavní migrační trase teplomilnější flóry a fauny mezi Moravou a Čechami. Vrcholy skalních pilířů nebyly v postglaciálu nikdy zalesněny, proto se zde zachovaly některé relikty. Několik druhů teplomilných rostlin má zde izolovanou lokalitu. V rezervaci se nachází asi 21 různých stěn, srubů a věží, které dosahují výšky i přes 35 m. Mezi jednotlivými skalami jsou zalesněné rokle. Skály podléhají postupné erozi a drolí se. Díky nestejně odolným vrstvám zde vznikly jednotlivé skalní útvary. Najdeme tu drobné puklinky a malé jeskyně, z nichž nejznámější je tzv. Koňská díra, ke které se vážou četné pověsti. Z geologického hlediska jsou skály tvořeny slínovci neboli opukami křídového stáří (jizerské souvrství, svrchní turon).