Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta

Attachments:
Download this file (13047 Na Okor.doc)Propozice

Pěší výlet v sobotu 14. září 2013
Vedoucí: Ivana Jehličková
Mapa: KČT 1:50 000 č. 9, 36
Odjezd: vlakem v 7,18 do Kralup nad Vltavou s přestupem v žst. Praha hl.n.
Okoř   --- zdroj: www.infoslany.cz

Trasa:
Od nádraží v Kralupech n/V odbočíme vlevo po Z zn. Asi po 200 m opět vlevo po Č zn. podejdeme pod tratí a stále po Č zn. odbočíme do údolí Zákolanského potoka. Projdeme Otvovicemi, které jsou rodištěm i bydlištěm Hany Zaňákové ( není vyloučené, že by ji někteří z Vás snad mohli znát pod pseudonymem Lucie Bílá). Pokračujeme do Zákolan, která jsou rodištěm Antonína Zápotockého. Tento fakt připomíná socha, stojící na návsi.
Pokračujeme stále po Č zn. na významné památné místo Budeč, ležící nad obcí. Nachází se zde zbytky hradiště, tradicí spojovaného s památkou na knížete Václava a kostel sv. Petra a Pavla, který je v jádru nejstarší stojící budovou v České republice. Za obcí Kováry začíná NS Okolí Okoře, která vede souběžně s Č zn. Kolem Dolského a Nového mlýna a osady Colorado dojdeme na hrad Okoř. Prohlídky hradu probíhají mezi 10.00 – 16.00 hod. Po prohlídce je možné se občerstvit např. v restauraci Dělová bašta pod hradem. Z Okoře je možné :
a) odjet autobusem do Prahy ke stanici metra Dejvická.
Celkem: 15 km
b) nebo lze pokračovat po M zn. přes obec Noutonice do Velkých Přílep. Zde odbočit po neznačené silnici do obce Úholičky a sejít skalnatým údolím na stanici žst. Holičky v údolí Vltavy.
Celkem: 23 km

Kostel sv. Petra a Pavla
Rotunda byla ústředním bodem budečského hradiště a byla postavena z příkazu knížete Spytihněva kolem roku 895. I když rotunda byla v průběhu staletí několikrát přestavována, uchovala se dnešní chrámová loď v původní podobě a je tedy nejstarší dosud stojící stavbou v naší republice. Budečské hradiště se rozkládalo na výměře 22 hektarů a bylo opevněno hradbou. Kolem kostela sv. Petra se nacházel knížecí dvorec , v němž se zřejmě nacházel knížecí palác.
Okoř
Hrad byl vystavěn v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem. Svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř v rámci České republiky výjimkou.
Původně zde stávala jiná stavba z 2. poloviny 13. století. Hrad byl postaven před rokem 1359 pro bohatého měšťana Starého města Pražského Františka Rokycanského.
Rodina Rokycanských zde zůstala téměř 50 let, pak se hrad dostal do držení jiných měšťanů z Prahy. V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. V první polovině 15. století pak byl přestavěn. Velmi vážně byl hrad poničen během třicetileté války. Noví majitelé – jezuité z jezuitské koleje sv. Klimenta - jej pak dle svých potřeb upravili. Kolem roku 1800 se zřítila polovina velké věže. V 19. století byla na hradu nouzová obydlí chudiny.
Zákolany
Historie Zákolan se prolíná s dějinami Budče, nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci Zákolany je z roku 1282, kdy byly přiděleny Kapitule Vyšehradské. Zákolany přináležely k hradišti Budeč snad od jeho založení a od vztahu k němu se odvíjí i jejich jméno - Zákolané bydleli za kůly vně hradiště.
Ze Zákolan pochází a působil zde spoluzakladatel českoslovanské sociální demokracie Ladislav Zápotocký - Budečský a v Zákolanech čp. 19 se roku 1884 narodil jeho syn Antonín Zápotocký, pozdější československý prezident (1953 - 1957) a spisovatel.
Zájezd je zařazen do kalendáře akcí 2013 oblasti KČT Pardubický kraj. Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV!
Odjezdy z Okoře: 13.48, 15.48, 16.48, 18.48
doba jízdy na stanici metra Praha Dejvická - 43 min.

Odjezdy z žst. Úholičky: 14.54, 15.54, 16.54, 17.54, 18.54
doba jízdy do žst Praha Masarykovo nádr. – 23 min.
ze žst. Praha Masarykovo nádr. lze pokračovat osobním vlakem nebo
přejít do žst. Praha hl.n. (12 min.) a pokračovat rychlíkem
Příjemné zážitky Vám přeje Ivana Jehličková
mobil: 724 349 671
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení