Klub českých turistů

Attachments:

Zlatou cestou

Tak jsem se zase jednou chytil do vlastních sítí - na mapě hledám, kde najdu nějakou zmínku o drahém kovu, a hledám marně. Musel jsem podlehnout žluté značce, klikatící se mezi Kolínem a 

Zábořím.

Abych přidal i jinou barvu - jako ČERVENÁ nit se mými propozicemi táhne varování, že výlet není určen "hltačům" kilometrů, protože je plánován jako poklidná procházka krásnou jarní (podle daného ročního období) přírodou. Ani tentokrát se nic nemění, vždyť celková délka jediné trasy bude 12 či 14 km. (Případně "nedochození" by si, pochopitelně již "na vlastní triko", mohli "střihnout" cestu až do Pardubic, ale nebudu nikoho navádět).

Sraz: v hale nádraží Pardubice hl. n. je v 7.15 (možnost nástupu do vlaku je již v 7.25), odjezd spěšným vlakem Kyšperk je v 7.33. (Je možné přistoupit v Přelouči, odjezd v 7.50). (Pro členy z Hradce Králové odjezd z HK v 7.01, příjezd do Pardubic 7.25, na přestup 8 minut). Příjezd do stanice Kolín dílny v 8.19. Vzdálenost 40 km, cena vlak 1 x 59 Kč, druhý se slevou 40 %, ostatní 30 Kč (sleva 50 %). Jízdné se tedy rozpočítává podle počtu lidí ve skupině. (Jde o cestu tam.)

Trasa: ze zastávky dojdeme na zmíněnou žlutou značku a vydáme se po ní vlevo přes Šťáralku, Starý Kolín a podél Labe do Záboří nad Labem (12 km). Podle pravděpodobnější varianty budeme pokračovat ještě po zelené značce do Týnce nad Labem (14 km).

Možnost občerstvení: na trase není pravděpodobné, nicméně v případě nabídky jistě neodoláme(především musíme dbát na pitný režim).

Možnosti návratu:
Záboří nad Labem  Týnec nad Labem Pardubice hl.n.
11.55 11.57 12.28
13.55 13.57 14.28
15.55 15.57 16.28
17.55 17.57 18.28
18.55 18.57 19.30

Zajímavosti:
Starý Kolín - místo osídleno nepřetržitě od pravěku. Ve středověku se Labským ramenem zvaném Černá strouha plavilo dříví pro potřebu kutnohorských dolů. Překládalo se na tzv. Hornické louce a dále se vozilo po Klejnarce. V centru obce hodnotný původní raně gotický kostel sv. Ondřeje z poloviny 13. století, nynější z r. 1740, patrně podle plánů K. I. Dientzenhofera. V části Bašty stojí před mlýnem dům čp. 44 s bedněným štítem, za mostem bývalý měděný hamr č. 45, zvaný Valcha. V místní části V Souškách se zachovalo 11 památných stromů - dubů letních a na pravém břehu Klejnarky v soutoku s náhonem památný topol černý (obvod kmene 780 cm, výška 26 m). Před objektem Kary u náhonu památná lípa malolistá (345 cm, 20 m, stáří asi 200 let).

Záboří nad Labem - obec připomínána již r. 1080. Kostel sv. Prokopa, cenná románská stavba, původně patrová kaple z poloviny 12. století. Před r. 1200 přistavěna k jižní straně široká předsíň s portálem. Jeho bohatá románská plastická výzdoba je mimořádné úrovně. Po požáru v 17. století při barokní přestavbě původní loď změněna v presbytář. Mariánský sloup na návsi ze 17. století. Bylo pro něj použito jednoho z románských sloupků z kostela po barokní přestavbě.

Týnec nad Labem - osídlení místa již od mladší doby kamenné. Podle názvu města lze usuzovat, že zde bylo hradiště, patrně na místě kostela. Prvně se Týnec nad Labem připomíná v Kosmově kronice, kdy se zde sešel pražský kníže Vladislav I. s olomouckým Otou. Roku 1600 povýšen Týnec na město. Kostel sv. Jana Křtitele pochází z 12.-13. století, v dnešní podobě z let 1780-81. Pozdně barokní fara, před ní dvě památné lípy malolisté (345 a 390 cm, 25 a 28 m). U kostela pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Křtitele. Před pomníkem obětem války památný jírovec maďal, tzv. "Melasův kaštan" (265 cm, 16 m). Barokní radnice na náměstí z roku 1778, ve štítě kartuše s městským znakem a cibulovitě ukončená vížka. Vedlejší dům barokního původu přestavěn v typický empírový městský dům. Tzv. Velký dům (čp. 2) připomínaný roku 1584, patřil baronu M. Melasovi, soupeři Napoleona u Marenga. V domě čp. 3 se narodil basista Vilém Heš (1860-1907), pěvec Národního divadla. V čp. 49 se narodila Marie Brožková, matka Petra Bezruče. Sloup Imaculaty na náměstí z roku 1768 a kašna se sochou Karla IV. od F. Pischelta. Hřbitovní kostel Sedmibolestné P. Marie původně barokní kaplička z roku 1724, rozšířená v dnešní kostel v letech 1806-15. Na konci města na skalnatém ostrohu pozdně gotická nepřístupná věžovitá tvrz z poloviny 15. století. Mezi četnými majiteli byl i známý rod pánů z Pernštejna. Z parku za farou rozsáhlý výhled do údolí Labe a na Kaňkovské vrchy.

Výlet je zařazen do Kalendáře 2012 oblasti KČT Pardubický kraj.

Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni díky příslušnosti TKSP k ČSTV.

Přeji krásný výlet.               Vladimír Štreit

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; tel. do práce 466 823 491