Klub českých turistů

Attachments:

Propozice

... Cestou shlédneme zbytky středověkého hradu Sionu, na němž sídlil slavný husitský hejtman Jan Roháč z Dubé. Ten se jako jeden z posledních vzepřel se svou posádkou králi Zikmundovi a zaplatil za to životem. Dále mineme původně barokní zámeček Roztěž, kde se natáčel televizní seriál Život na zámku. V Malešově shlédneme gotickou tvrz a vzpomeneme významné husitské vítězství pod velením Jana Žižky, které se zde 7.6.1424 událo. Půjdeme kolem vodní nádrže Vrchlice i Velkého rybníku a uvidíme i Vrchlické vodopády. Na závěr výletu si prohlédneme vlastní Kutnou Horou s množstvím památek (chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, kostel sv. Jakuba, jezuitská kolej, kostnice atd). V ideálním případě ujdeme 20 km, trasu však lze vícero způsoby krátit.

Výlet je zařazen do kalendáře akcí KČT Synthesia Pardubice a oblasti KČT Pardubický kraj na rok 2023. Členové a nečlenové KČT jsou pojištěni během organizované akce, člen KČT i během organizované dopravy na akci u pojišťovny VZP a.s. IČO 271 16 193. Číslo pojistné smlouvy je 1310001770.

Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 42 Kolínsko a Kutnohorsko (nejnovější je 6. vydání z roku 2017), č. 43 Střední Posázaví (6. vydání z roku 2021)

Odjezd: 8.01 z Pardubic nejprve Zlínským expresem, poté Vysočinou a nakonec výlukovým busem do Malešova (9.28) nebo Bahna (9.34), přestupy Kolín odj. 8.47 a Kutná Hora hl.n. odj. 9.10

Sraz: 7.40 na hlavním nádraží ČD pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společných jízdenek)

Jízdné: záleží na počtu zájemců o společnou jízdenku, celkové jízdné za obě cesty by nemělo příliš přesáhnout pro 1 osobu 150 Kč (mimo východní Čechy neplatí IREDO)

Trasa: Vystoupíme na zastávce Bahno (prav. příj. 9.34) a napojíme se na M, po níž projdeme osadou Bahýnko a dojdeme na rozcestí s Č (1 km), po níž pokračujeme doprava až na hrad Sion (+3,5 km). Pokračujeme přes Polánku a kolem zámku Roztěž a vodní nádrže Vrchlice do Malešova (+6 km, celkem 10,5 km), kde se občerstvíme v objektu místního pivovaru. Poté pokračujeme po souběhu Č a M a kolem Velkého rybníku a Vrchlických vodopádů sejdeme do údolí říčky Vrchlice, podél níž dojdeme až do Kutné Hory, kterou si ještě prohlédneme a občerstvíme se. Nakonec dojdeme na železniční zastávku Kutná Hora město, kde vyčkáme příjezdu výlukového busu (+9 km, celkem 20 km). Vzhledem k tomu, že trasa vede převážně souběžně s železniční tratí, lze v případě únavy či nepříznivého počasí nasednout do výlukového busu již na některé předchozí zastávce (Poličany, Kutná Hora předměstí) a tím si trasu zkrátit. Toho lze dosáhnout i tak, že zájemci o případnou kratší trasu vystoupí ráno již v Malešově, napojí se na Č a po popsané trase dojdou do Kutné Hory (celkem 9 km).

Možnosti občerstvení: Malešov, Kutná Hora

V případě nepříznivého počasí může být trasa upravena či změněna.

Odjezd domů:

Kutná Hora město odj. 16.00 16.46 17.32

Kutná Hora hl.n. příj./odj. 16.08 / 16.12 16.54 / 17.01

Kolín příj./odj. 16.22 / 16.42 17.10 / 17.42 17.52 / 18.42

Pardubice hl.n. příj. 17.05 18.06 19.06

Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje 

David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

2. dubna 2023

Zajímavosti po trase:

Sion – zřícenina hradu postaveného v letech 1426-27 známým husitským hejtmanem Janem Roháčem z Dubé na místě bývalého slovanského hradiště. Poloha Sionu i celková koncepce stavby napovídají, že neměl velký vojenský význam a původně sloužil jako soukromá rezidence Jana Roháče. Hrad měl tvar trojúhelníka a byl obklopen hradbou o síle 120-150 cm. Nevhodné umístění umožňovalo velmi dobré dělostřelecké ostřelování hradu. Sion neměl svoji vlastní studnu a jeho nevelké prostory neumožňovaly soustředění početnější posádky. K dodatečnému opevnění hradu došlo až krátce před závěrečným střetnutím. Do českého historického povědomí se Sion dostal díky politické a vojenské aktivitě Jana Roháče, která byla směřována proti králi Zikmundovi. Proto na Zikmundův rozkaz dorazilo ke hradu uherské vojsko a po třídenním obléhání dne 6. září 1437 Sion dobylo. Pověsti o dlouhém a obtížném dobývání hradu se nezakládají na pravdě, neboť nepočetná posádka mohla stěží vzdorovat několikanásobné přesile. 9. září 1437 byl Jan Roháč z Dubé spolu s dalšími 57 obránci hradu oběšen v Praze na Staroměstském náměstí. Brutální poprava odporující dobovým zvyklostem přispěla k dalšímu vyhrocení vztahů mezi českou šlechtou a Zikmundem. Osud Jana Roháče byl ztvárněn v dílech mnoha našich autorů, J. K. Tyla, J. V. Friče, S. Čecha a A. Jiráska. Když se v 70. letech 19. století začal vlivem národního obrození projevovat v širokých vrstvách zájem o Sion, nechal německý majitel malešovského velkostatku Dahlberg-Ostein podstatnou část zdiva zříceniny odstranit. V letech 1953-65 byl uskutečněn rozsáhlý archeologický průzkum a provedena konzervace zdiva odkrytého asi do výše 1 m. Zachované příkopy ještě pocházejí z doby hradištní. Pod hradem se nachází reliéf božího bojovníka od J. Vávry z roku 1937.

Roztěž – ves doložena v roce 1391, městečko snad již od roku 1360 nebo nejpozději od 15. století. V roce 1669 zde hrabě Jan Špork nechal vybudovat barokní lovecký zámeček, který zároveň sloužil jako sídlo správy malešovského panství. V roce 1814 jej získal Karel Maxmilián Dahlberg-Ostein, který provedl rozsáhlé empírové přestavby. Při těchto úpravách byl zámek rozšířen, zvýšen o druhé patro a opatřen mansardovou střechou. Kolem objektu byl vytvořen park. V 19. století na zámku pobývaly mnohé významné osobnosti, např. J. K. Tyl, K. H. Borovský a J. Vrchlický. Dnešní podobu získal zámek radikálními úpravami v letech 1909-11, k nimž došlo za Karla Dahlberga. Stavbu provedl Antonín Vepřek z Kutné Hory podle projektu vídeňského architekta L. Bauera. K zámku byla přistavěna jednopatrová boční křídla a na východním průčelí byla upravena fasáda. Na trojúhelníkovém štítě je znázorněn plastický znak Dahlbergů. Po roce 1945 byl jejich dědičce hraběnce Salm-Salmové zámek zkonfiskován. Nyní je v soukromém vlastnictví (nepřístupný), zámecký park je přístupný. Natáčel se zde televizní seriál Život na zámku.

Malešov – městys. Na skalnatém ostrohu nad Vrchlicí stojí gotická tvrz z poloviny 14. století, její jádro tvoří čtyřpatrová věž obdélníkového půdorysu (zbytek ze dřeva). V 16. století byly upraveny hlavně vnitřní části, věž dostala novou renesanční fasádu. Prostory věže byly malé, proto byla přistavěna nová obytná budova s velkou síní. V roce 1666 bylo panství prodáno Šporkům. Protože jim Malešov nevyhovoval, postavili si nedaleko zámek v Roztěži. Věž byla později upravena na sýpku, byty a kanceláře. V letech 1824-27 byly budovy dvora klasicistně přestavěny, tvrz dostala podobu písmene „L“. Od poloviny 19. století tvrz silně chátrala, díky přeměně na sýpku zůstala jen věž. Pod věží se nacházejí pozůstatky kamenných hradeb s parkánem. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví, ve spolupráci se sdružením „Korouhev měštěnínů staropražských“ probíhá rekonstrukce. Konají se zde akce v historickém duchu. V sousedství tvrze byl postaven na konci 17. nebo počátkem 18. století barokní zámek, sloužící jen pro kanceláře a byty úředníků. V letech 1824-27 byl upraven klasicistně. V roce 1945 po konfiskaci byl upraven na školu. Na Žižkově náměstí stojí barokní jednolodní zaoblený kostel sv. Václava z let 1731-33 s polygonálně ukončeným presbytářem a jednopatrovou zkosenou věží se znakem Karla z Oštejna a sousoší sv. Antonína, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1760. V západní části městyse se nachází židovský hřbitov z 18. století.

Bitva u Malešova – 7.6.1424 se jižně od Malešova opevnil při svém ústupu do východních Čech Jan Žižka se svými oddíly. Zde byli napadeni spojeným vojskem katolické a kališnické šlechty a pražanů. Žižka nechal nejdříve pustit z vrcholu proti útočníkům vozy naložené kameny a pak je střelbou a závěrečným útokem lehké jízdy rozprášil. Spojená vojska tak utrpěla velmi citelnou ztrátu, která se odhaduje na 1400 mužů. Po vítězství u Malešova dobyl Žižka nedalekou Kutnou Horu, která byla do té doby v rukou pražanů.

Vodní nádrž Vrchlice – první klenbová vodní nádrž (102 ha) u nás byla vybudována v letech 1966-70 pro vodárenské využití. Betonová klenutá hráz je v koruně dlouhá 168 m, vysoká 40 m, maximální hloubka 33 m. Platí zde zákaz koupání. V údolí Vrchlice pod hrází bývaly vchody do starých důlních štol, kde se těžila železná ruda.

Velký rybník – rybník (9,6 ha) dokončený v roce 1850 (hráz dlouhá 80 m a vysoká 16 m) slouží k rekreačním účelům.

Kutná Hora – město s 20 500 obyvateli. Historické centrum města bylo vyhlášeno v roce 1961 městskou památkovou rezervací, od roku 1995 spolu s chrámem sv. Barbory je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi novými královskými městy Kolínem a Čáslaví na pozemcích cisterciáckého sedleckého kláštera rostla u bohatých ložisek stříbrné rudy hornická osada. Výsledkem stříbrné horečky bylo založení mincovny krále Václava II., který zde také v roce 1300 zahájil ražbu hodnotných pražských grošů a obdařil město horním právem. Po dobu dalších 250 let město bohatlo a jeho gotická výstavnost je dosud dokladem touhy českých králů vyjádřit význam města, v království druhého po Praze. Kolem roku 1400 si král Václav IV. vybudoval přímo v mincovně Vlašského dvora své sídlo. V roce 1409 zde vydal Dekret kutnohorský. Za husitských válek bylo město poškozeno. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad v roce 1471 zde byl novým králem zvolen Vladislav Jagellonský. V 16. století se doly zaplavily a těžba rychle klesla. Postupně umlkl duch hornického města, které se barokizovalo, a to nejen co se týká měšťanských domů, ale i nových klášterů a kostelů. Ani výstavba železniční trati, která město obešla, nepomohla hospodářskému růstu jako např. v Kolíně nebo Čáslavi.

O památkách v Kutné Hoře více viz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_Kutn%C3%A9_Ho%C5%99e

Děkujeme sponzorům, za jejichž finanční podpory se akce KČT Synthesia Pardubice