Klub českých turistů

Fotky jsou na: http://arous.rajce.idnes.cz/Okruh_Jicinskem/
Fotky jsou na: http://tksp.rajce.idnes.cz/2013_Okruh_Jicinskem

Nedělní výlet byl v ohrožení. Do sobotního večera se přihlásilo 10 lidí, tak to vypadalo nadějně. Mělo být krásně. Ráno však

nastal velký šok, když jsem se probudil a pršelo. Seděl jsem u okna a přemýšlel, jestli výlet nezrušit. Mezitím se mi postupně odhlásilo 5 lidí, tak jsem tušil, že je zle a že také nemusím mít lidi. Nakonec jsem se rozhodl, že na nádraží pojedu a uvidím, kolik se nás sejde. Bylo velké překvapení, když na nádraží přijelo dalších 5 lidí, kteří nebyli přihlášeni, tak nás nakonec jelo deset. Při nastupování pršelo a my se modlili, aby přestalo. Jezdit v dešti se nikomu nechtělo a tak jsem vymýšlel náhradní program. V Rosicích přistoupil Honza Dvořák s Martou Pecháčkovou. V Hradci Králové jsme v 9.37h přestoupili a jeli do Jičína. Po vystoupení jsme zjistili, že přestalo pršet, tak jsme se opět modlili, aby nezačalo. Vyrazili jsme směrem do Prachovských skal a překvapilo nás hned na začátku velké stoupání, které nemělo konce. Když jsme konečně dojeli na vrch, tak většina byla hodně vyčerpaná. To už jsme byli v Prachově před vstupem do Prachovských skal. Jelikož mnozí byli žíznivý a vyčerpaní z úvodního kopce, tak jsme zde zastavili v malé restauraci u Prachovských skal. Když jsme se napojili a odpočinuli si, pokračovali jsme přes Libošovice k rybníku Věžák. Zde nás částečně vítalo sluníčko, tak jsme si vychutnali tu krásu. Na kraji rybníka skály zrcadlící se ve vodní hladině, prostě dechberoucí krása. Oběd jsme plánovali u rybníka Nebák v Nebákově. To by ale znamenalo se 2km vrátit zpět a jet po červené turistické cestě kam by to až šlo a potom s kolama pěšky. Tak nastalo dilema, zda jet k Rybníku Nebák,nebo pokračovat k rybníku Vidlák, kde je také restaurace. Nakonec se většina rozhodla,že bude lepší pokračovat, tak jsme jeli k rybníku Vidlák. Tam jsme se naobědvali, někteří dobře, někteří hůře, zvláště polévka mnohým nechutnala. Po obědě jsme vyrazili do Troskovic k hradu Trosky.
Cestou nás několikrát potkal malý déšť, ale v Troskovicích se hodně rozpršelo. Odtud byly Trosky jak na dlani. Po poradě, zda jet na Trosky,nebo ne, jsme usoudili, že většina tam byla a že pojedeme raději zpět do Jičína. Bylo také už 14.30h a chtěli jsme stihnout vlak v 16.33h. Většinou jsme jeli po cyklotrase č.14,která vede částečně po silnici, ale za Troskovicemi uhýbá do lesa na lesní cestu a vede lesem nádherným údolím podél skal. Po vyjetí z lesa jsme přijeli na silnici, po které jsme jeli ráno do Libošovic a v podstatě stejnou trasou jsme jeli zpět do Jičína. Původně jsem chtěl jet ještě do Jinolic a podívat se na Jinolické rybníky, ale jelikož bylo málo času, tak jsem je vypustil a jeli jsme přímo do Jičína.
Přijeli jsme na náměstí, kde krásně svítilo slunce, tak někteří zvažovali, že pojedeme pozdějším vlakem až v 18.33h. Po demokratické dohodě zvítězil návrh jet hned, a tak jsme po zmrzlinovém rozjímání dojeli na nádraží a v 16.33h odjeli směr Hradec Králové. Cesta rychle ubývala a tak jsme v 17.55h přijeli do Hradce Králové. Po naložení kol jsme v 18.02h odjeli do Pardubic. V Rosicích nás opustili Honza Dvořák, Marta Pecháčková a Liběna Tvrdíková, tak nás do Pardubic dojelo jen sedm. Ujeli jsme celkem v pohodě 55km.
Dle vyjádření ostatních se výlet nakonec vydařil i s dobrým počasím a všichni byli spokojeni a mnozí se těší na další výlet.
Martin Macoun

Ranní přepršky během cesty vlakem nám nezkazily náladu na výletě do pohádkového města Jičína, které je výchozí branou do Českého ráje. K našemu překvapení jsme při výstupu zjistili, že zde nepršelo. Bylo však pod mrakem a mlhavo. To bylo ale to pravé počasí na dlouhé stoupání ke skalnímu městu. Zde nás uvítaly nesmělé sluneční paprsky. Po projetí kouzelných míst kolem rybníků a rybníčků a kolem Trosek, kde nás zastihl krátký déšť, jsme se vrátili do slunečného Jičína.
ARous