Klub českých turistů

I když jaro s vyháněním zimy letos rozhodně nespěchá, druhý dubnový týden se přece jen již objevily i pěkné dny,

a tak jsme netrpělivě očekávali, co pro nás sv. Petr připraví na víkend. Páni meteorologové na sobotu předpovídali proměnlivou oblačnost s možností přeháněk a nespletli se. Ráno v 6.45 se nás na hlavním nádraží v Pardubicích pod odjezdovou tabulí sešlo 17, dalších 7 turistů přistoupilo v Rosicích, a tak jsme mohli směle vyrazit.
Již za Dvorem Králové začalo ve stráních kolem železniční trati přibývat zbytků sněhu a bylo vidět, že bláta a vody z rozbředlého sněhu v přírodě ještě rozhodně není málo. Tráva ještě zdaleka nebyla zelená. Trochu jsme se děsili, jak bude naše cesta vypadat. Po přestupu ve Staré Pace a zhlédnutí ledopádů nad nádražím jsme v 8.39 vystoupili na železniční zastávce Nová Paka město. Pořídili jsme skupinové foto a vyrazili na cestu. Prošli jsme přes parčík a kolem fotbalového stadiónu v Nové Pace a vystoupali první mírné stoupání do Pošmistrova kopce. Zde nás čekalo první překvapení, když v místech, kde naše trasa přetínala sjezdovku, byla asi půlmetrová vrstva zledovatělého sněhu. Naštěstí se sjezdovka dala obejít a tak jsme pokračovali již bez problémů po červené značce s výhledy na Podkrkonoší přes Brdo a Skalku pod Kumburkem a vystoupali po žlutě značené odbočce na Kumburk. Cesta byla celkem kvalitní a tak jsme bez problémů vystoupali až nahoru. Odměnou nám byl výhled na ještě předjarní podkrkonošskou krajinu. Stejnou cestou jsme se vrátili zpět na červeně značenou cestu a pokračovali do Syřenova k výletní hospůdce Na Klepandě. Měli jsme přislíbeno, že bude od 11.30 otevřeno a po krátkém dobývání nám otevřeli i s 10-minutovým předstihem. Občerstvili jsme se a po necelé hodince pokračovali převážně po asfaltových silničkách přes Žďár u Kumburka, Ploužnici a Chlum na další cíl naší cesty, horu slavného jména: Tábor. Zde nás nečekali s otevřenou náručí, penzion byl navzdory údajům na webových stránkách zavřený, ale na rozhlednu se s určitými obtížemi dalo vylézt a výhled na právě z mraků odhalené zasněžené vrcholky Krkonoš stál za to. Obhlédli jsme poutní kapli, podél křížové cesty stále po červené značce seběhli z kopce dolů a podél železniční trati došli na nádražíčko v Lomnici nad Popelkou. Zde jsme spočítali ztráty, zakoupili skupinovou jízdenku a krátce po 15. hodině prvním z možných spojů s časovým předstihem vyrazili k domovu.
Po přestupu znovu ve Staré Pace a projetí docela vydatnou přeháňkou v Jaroměři jsme se kolem 17. hodiny rozloučili po pro mnohé prvním letošním výletu na hlavním nádraží v Pardubicích.

Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce

Skupinové foto, rozcestník, krkonoše