Ohlédnutí za výletem: Z Deštného do Dobrušky 3.9.2022
Fotky jsou na: https://tksp.rajce.idnes.cz/2022_Z_Destneho_do_Dobrusky/
| Na letošní září jsem si připravil více výletů, první z nich hned první zářijovou sobotu, a bylo to opět již popáté ze série „Z Deštného někam“, tentokrát do podorlického městečka Dobruška, známého hlavně díky Jiráskovu V. L. Věkovi. Předpověď slibovala ideální turistické počasí, v odpoledních hodinách s nějakou tou oblačností. Turisté (převážně turistky) se hlásili v průběhu celého týdne, nakonec se počet přihlášených zastavil na čísle 15 a i se dvěma nepřihlášenými účastnicemi |
... nás nakonec bylo 17.
Sešli jsme se ráno o půl osmé na autobusovém nádraží a již tradiční letitý problém s nákupem skupinových síťových jízdenek IREDO se tentokrát podařilo zdárně vyřešit. O 2 hodiny později již jsme vystupovali z cyklobusu v centru Deštného před hotelem Národní dům, pořídili skupinové foto, řekli si něco málo k organizaci výletu a vyrazili na již tradiční počátek trasy. Minuli rozcestí k hotelu Panorama a na návrší u chaty Kukačka se opět již tradičně pokochali výhledem na Velkou Deštnou a občerstvili se u samoobslužného zařízení. Potom jsme již nasadili tempo a kolem zajímavého kostela v Šedivinách sešli k silnici v údolí potoka Hluky. Zde jsme opustili aktuální turistické značení (konkrétně červenou značku) a po bývalé žluté došli do Dobřan. Vyfotografovali jsme si kostel i faru a pokračovali kolem autokrosového závodiště ke zbytkům bývalého dobřanského hradu. Mnoho jsme jich však zde již neshledali a tak jsme rychle pokračovali do údolí Zlatého potoka, jímž jsme došli až do Kounova. Zde bylo zamluveno občerstvení v hotelu Zlatý potok a končila zde kratší 13 kilometrová varianta trasy. Zhodnotili jsme naše časové možnosti a rozhodli se, že na tu delší 23 kilometrovou již není dostatek času ani odhodlání a že přejedeme do Dobrušky busem. Tak se po obědě ve zmíněném hotelu krátce před třetí také stalo. Někteří pokračovali rovnou dál směr domov, ale většina z nás prohlídkou městečka známého z obrozeneckého románu nepohrdla. Prošli jsme si rodný domek F. V. Heka (Věkova románová předloha), pokochali se pohledem z městské věže, poseděli u fontánky před synagogou a krátce po 17. hodině naskočili do ranního cyklobusu, který se po stejné trase právě vracel.
Cesta nám rychle utekla, ještě jsme probrali dojmy z výletu a krátce po 18. hodině se spokojení a obohacení zážitky z příjemně stráveného dne rozloučili před autobusovým nádražím v Pardubicích.
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce
Vyhledávání
Sponzoři
