Ohlédnutí za výletem: Přes Trpasličí rokli do Teplic 14.5.2022

Fotky jsou na: https://tksp.rajce.idnes.cz/2022_Trpaslici_rokle/

 Na letošní máj jsem si připravil hned několik výletů, první z nich byl v sobotu 14. května na Broumovsko. Cílem byla tzv. Trpasličí rokle, od níž je nádherný výhled na městečko Stárkov, i osada Skály pod stejnojmenným skalním hradem, spjatá s dílem Aloise Jiráska a zvláště mezi horolezci známá prostě jako „Bišík“.
Předpověď slibovala příjemný májový den, dopředu se mi nahlásilo 13 turistů a ....

a stejný počet se nás skutečně i sešel ráno na hlavním pardubickém nádraží. Další 3 se přidali cestou, a tak se nás v Polici nad Metují na začátku trasy z vláčku vysoukalo 16. Pověděli jsme si něco k trase, pořídili skupinové foto a vydali se vstříc zajímavostem broumovského výběžku. Po silnici jsme prošli Velkými Petrovicemi a zahnuli po turistické zelené do údolí Metuje. To bylo plné skautů, kteří zde měli svůj tábor a pěstovali spoustu her. Párkrát jsme po lávkách překřížili Metuji a překrásným svěžím jarním údolím došli do Maršova n/M. Zde jsme se vrátili na silnici a začali stoupat na návrší Vysoký kámen s Trpasličí roklí a nádhernou vyhlídkou. Cestou se nám otevíraly pohledy na polské Stolové hory, Hejšovinu a Bor, i naši Ostaš. Očekávaná vyhlídka ani Trpasličí rokle nezklamaly. Po krátkém zastavení či posezení jsme pokračovali směr Jiráskovy Skály. Bylo to ještě něco přes hodinu chůze. I ta uběhla s přestávkami na fotografování a my stanuli v Bišíku. V zámečku jsme využili občerstvení a zhruba půl hodiny poseděli na zahradě. Poté jsme se rozhodli vystoupat po červené odbočce na skalní hrad. Výstup jsme zdolali téměř všichni a stanuli na skalní plošince s nádherným kruhovým rozhledem. Před námi se otevřela vskutku pohádková krajina. Na vzdálenějším obzoru přibyly Javoří či polské Soví hory. Sešli jsme opět dolů, obešli Černé jezírko a nasměrovali to k Teplicím n/M. Těsně před tímto letoviskem nás ještě zaujala místní ivanitská poustevna, kde jsme vyslechli zanícený výklad jejího správce. Po té nás už jen některé čekalo závěrečné posezení a občerstvení a cesta na železniční zastávku.
Zde jsme chvíli vyčkali příjezdu vláčku a po 3 přestupech a 2 hodinách se zhruba o půl osmé spokojení a nabytí dojmy z příjemně a zajímavě prožitého dne rozloučili opět před pardubickým hlavním nádražím.    
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení