Ohlédnutí za výletem: Z České Skalice do Jaroměře: 23.4.2022
Fotky jsou na: https://tksp.rajce.idnes.cz/2022_Z_Ceske_Skalice_do_Jaromere/
| Na letošní předposlední dubnovou sobotu jsem si připravil výlet za naší nejvýznamnější spisovatelkou, do kraje Boženy Němcové. Přesto výlet nesměřoval do všem známého Babiččina údolí, ale do prakticky neznámého sousedního údolí říčky Běluňky. Vrcholem výletu měla být návštěva obce Chvalkovice s pěkně opraveným soukromým zámkem. Zde chodila naše spisovatelka do školy a zde byl zajištěno i občerstvení. ... |
I když letošní apríl rozhodně nezklamal svou pověst, na sobotu předpovídali páni rosničkáři slunečné počasí, a tak se mi přihlásilo do pátečního večera 16 lidí, dalších 7 přišlo bez ohlášení, v České Skalici se nás tedy vysoukalo z výlukového busu celých 23 a pes. Pověděli jsme si něco k výletu, pořídili skupinové foto a vyrazili do víru tohoto městečka. Památek na slavnou spisovatelku v něm není zrovna málo a tak jsme zpočátku více fotografovali než šli. Minuli jsme náměstí s pěknou radnicí, spisovatelčin pomník, školu, jíž navštěvovala, i zámek, v němž sídlící muzeum nese její jméno. Mezi jabloňovými sady a rozkvetlými stromy jsme poté došli až do osady Větrník, rovněž věrné svému jménu. Zde jsme sešli do údolíček Větrnického a posléze Válovického potoka, kde na nás čekala Mariánská kaplička se studánkou jako vystřižená z nějaké turistické pohádky. A tak jsme spočinuli a občerstvili se a dali možnost odpočinutí znaveným kloubům. Nádherné místo a nádherné chvíle, které jsme zde strávili. Ale museli jsme jít dále, čekaly nás Chvalkovice a v nich další, panem starostou zajištěné občerstvení v místní bohužel jinak nefungující hospůdce. Mezitím jsme minuli krásně opravený zámek, vodní nádrž na Běluňce i centrum obce. V hospůdce jsme dostali párek nebo tlačenku, nějaký ten nápoj, poseděli a zhruba za hodinku pokračovali. Čekal nás nejpěknější úsek cesty údolím Běluňky i linkový autobus, jímž jsme se rozhodli si cestu přes Jaroměř zkrátit. Ten již tradičně neměl českého řidiče, přesto nás s asi 20-minutovým zpožděním dovezl, kam jsme potřebovali, na jaroměřské vlakové nádraží.
Ve vláčku jsme ještě výlet zhodnotili a po přestupu na výlukový bus v HK se kolem 17. hodiny spokojení a plní dojmů z příjemně stráveného dne rozloučili před hlavním nádražím v Pardubicích.
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce
Vyhledávání
Sponzoři
