Klub českých turistů

Výlet: pěší výlet do Podkrkonoší s dopravou vlakem v sobotu 14. dubna 2012.
Vedoucí: David Šebesta
Sraz: 7.15 v nádražní hale Pardubic hl. n pod odjezdovou tabulí 
Doporučená mapa: zelená edice (1:50 000) KČT č. 23 Podkrkonoší (6. vydání 2011)

Hlavním cílem našeho pěšího vlakového výletu bude hrad Pecka, na přelomu 16. a 17. století sídlo mocného a vzdělaného pána, diplomata, válečníka, cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (narozen 1564), jednoho ze 27 českých pánů

popravených dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze za účast v českém stavovském povstání proti císaři Ferdinandovi II. a Habsburské dynastii (počátek třicetileté války). Dále navštívíme lázeňské městečko Lázně Bělohrad, rodiště spisovatele a básníka Karla Václava Raise (1859-1926).

Odjezd: 7.35 z Pardubic hl. n. do Mostku (7.39 Rosice, 8.04 HK, 8.23 Jaroměř s přestupem v HK a Jaroměři)

Sraz: 7.15 v nádražní hale pod odjezdovou tabulí (dohodneme se na koupi společné skupinové jízdenky)

Trasa: Vystoupíme společně na nádraží v Mostku (předpokládaný příjezd 8.59) a po Ž dojdeme na rozcestí s Č a M (cca 100 m). Zde zahneme doleva po M souběžně s Č a po 1 km odbočíme po M šikmo doprava a budeme pokračovat v přímém směru převážně lesem až na kótu Červený vrch, kde se stočíme kolmo doleva, sejdeme na souběh s cyklostezkou, po níž zatočíme opět doprava a sejdeme do osady Staňkov (+4 km). Odtud pokračujeme po silnici údolím až do Pecky, kde začneme stoupat na náměstí ke kostelu, kde by měla být vhodná příležitost k obědu (+2,5 km, celkem 7,5 km). Odtud poté vystoupáme stále po M na hrad a v případě dostatečného zájmu a dostatku času absolvujeme jeho prohlídku. Tuto prohlídku můžeme případně absolvovat ještě před obědem. Po prohlídce hradu a obědu budeme pokračovat dále po M asi 0,5 km po silnici, z níž odbočíme doprava do lesa, překřížíme údolíčko potoka a vystoupáme na Krkonošskou vyhlídku (+2,5 km), odkud pokračujeme v přímém směru k silnici do vsi Bukovina (+1 km, celkem 11 km). Projdeme krátkou vesnicí, za níž se stočíme doprava a lesem budeme výrazněji klesat, až sejdeme k turistickému přístřešku Na Nebesích, kde můžeme posvačit, a pokračujeme do Prostřední Nové Vsi, severní místní části Lázní Bělohrad (+3,5 km). Zde zatočíme kolmo doleva a podél říčky Javorky dojdeme do centra Lázní Bělohrad (+1 km). Zde můžeme zajít k Památníku K. V. Raise nebo k budově Fričova muzea (otevřeny až od května) a občerstvit se v některém z místních pohostinství. Poté dojdeme (zatočíme za náměstím doprava k zámku a naproti zámku doleva) zbývajících 0,5 km stále po M k nádraží (celkem 16 km).

Vstupné na hrad činí 60 Kč, pro důchodce 40 Kč, pro děti, studenty a ZTP 30 Kč.

Poslední dopolední prohlídka je v 11.15, od 12 do 13 je na hradě polední přestávka.

Odjezd domů:       

Lázně Bělohrad                      odj.                                 15.47                                                17.47

Chlumec nad Cidlinou   příj.  odj.         16.26              16.30                        18.26              18.30

Hradec Králové hl. n.     příj.  odj.         16.51              16.59                        18.51              19.01

Pardubice hl. n.              příj.                 17.27                                                19.26 

Pěkný den, pěkné počasí a příjemné zážitky z výletu přeje

David Šebesta (776 823 797 Vodafon) Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zajímavosti po trase:

Mostek – novogotický kostel sv. Anny v obci byl postaven v roce 1910.

Pecka – založení městečka je úzce svázáno se stejnojmenným hradem, postaveným na vrcholku ostrohu nad městem. Počátky původní vsi jsou kladeny do 1. poloviny 14. století a písemně připomenuty roku 1382. Ač měla Pecka udělena městská práva, tak nikdy v její historii nedošlo k výstavbě hradeb. Velký požár v roce 1830, který postihl město a zničil i hrad, změnil ráz náměstí, kde dřevěnou zástavbu nahradily pozdně klasicistní zděné patrové budovy. Kostel sv. Bartoloměje byl připomínán již v době vzniku vesnice v podhradí. Původní dřevěný kostel nahradil v roce 1603 nový kamenný, který byl přestavěn barokně v letech 1748-58. Do obvodového zdiva kostela byly v roce 1877 zasazeny kamenné reliéfy barokní křížové cesty z roku 1772, původně osazené do obvodové hřbitovní zdi. Barokní kašna na náměstí byla postavena v roce 1634. Její sousedství tvoří od roku 1720 mariánský sloup, který vytvořil F. Petrš. Místní část Lázně byla lázněmi v 16. století, od 19. století letoviskem, dnes je zde koupaliště a veřejné tábořiště. Počátky hradu jsou kladeny do konce 13. století, první písemné doložení existence hradu je z roku 1322. Hrad vyplnil temeno kopce, kde byl věžovitý palác postaven v jv. části hradního jádra, a předhradí chránila štítová zeď a velká věž. V 16. století byl hrad renesančně přestavěn. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic postavil dvoupatrový, tzv. Harantovský, palác zdobený renesančními sgrafity. V roce 1624 získal hrad Albrecht z Valdštejna, který ho daroval v roce 1627 klášteru valdických kartuziánů. Za držení kartuziánů došlo jen k drobným úpravám hradu – v roce 1662 byla snesena horní část severní válcové věže. V roce 1710 byl postaven při vstupu do hradu kamenný most se třemi oblouky. Po zrušení valdického kláštera začal hrad pustnout. Jeho zkázu dovršil v roce 1830 velký požár. V roce 1921 se hrad stal majetkem obce Pecka, která začala postupně zabezpečovat a opravovat hradní zříceninu. V 60. letech 20. století byl opraven a zastřešen Harantovský palác. Po roce 1989 byl navrácen hrad do vlastnictví města, které do Harantovského paláce umístilo expozici věnovanou osobě Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, historii hradu a historii městečka. Velký sál paláce je střediskem novodobé tradice hradu – mezinárodním Harantovským slavnostem historického zpěvu.

Krkonošská vyhlídka – rozhledové místo (532 m) jižně od Pecky na modře značené turistické trase do Lázní Bělohradu.

Lázně Bělohrad – město s 3750 obyvateli. Poprvé připomínány v polovině 14. století jako Nová Ves. V polovině 16. století postavil majitel Nové Vsi tvrz nazvanou podle bílých stěn Bělohradem. V roce 1722 byla vesnice povýšena na město. V roce 1872 majitel zámku, pražský průmyslník a poslanec, Maxmilián Dormitzer, zřídil na levém břehu říčky Javorky dřevěnou budovu se třemi koupelnami a položil tak základ k budoucí lázeňské tradici. Počátek slatinných lázní je kladen do roku 1885, kdy majitelka zámku upravila tři lázeňské pokoje a za dohledu zámeckého lékaře MUDr. Mindla byly uskutečněny první slatinné koupele a léčeni první pacienti. Lázeňský provoz pod názvem Anenské slatinné lázně se koncem 19. století rychle rozvíjel, velký léčebný dům byl postaven v roce 1936. Lázeňský areál je nejvýznamnější aktivitou ve městě. Původně renesanční zámek, dnes nepřístupný, byl postaven v polovině 16. století, barokně přestavěn v 1. polovině 18. století podle plánů G. Santiniho. V zámeckém parku stojí od roku 1831 empírová zimní oranžérie. V roce 1959 byla upravena na Památník K. V. Raise a galerii. V budově pod školou zpřístupnilo Fričovo muzeum sbírku přírodnin s velkou kolekcí polodrahokamů. Původně farní kostel Všech Svatých, připomínaný roku 1354, zpustnul v době třicetileté války. Dnešní jednolodní budova kostela byla postavena v letech 1689-1700. Vnitřní barokní zařízení pochází z konce 17. a z 18. století. Iluzivní freskovou výzdobu vytvořil v polovině 18. století J. Kramolín. Novorenesanční budova Lázeňského hotelu na náměstí byla postavena nákladem Občanské záložny v letech 1893-94. Měla reprezentovat město i lázně a sloužila pro samosprávu města jako radnice. Lázeňský park se smíšeným lesem a vlhkými loukami s výskytem ohrožené flóry a fauny je přírodní památkou Bělohradská bažantnice (51,19 ha, vyhlášena roku 1998). V centru parku se nachází hudební pavilon a v roce 2002 vybudovaný vrt s pítkem a posezením. Součástí parku jsou tenisové kurty a další sportoviště. Středem parku prochází kolem jezírek se smírčím křížem na ostrůvku a Annamariánského pramene z roku 1901 hlavní cesta na Byšičky.