Přes Žampach do Ústí 16.5.2015

Skupinové foto Vrch Žampach Zámeček Žampach Na letošní máj jsem si připravil výlet do malebné krajiny podhůří Orlických hor s dominantou vrchu a hradu Žampachu a

velmi pěknými výhledy do okolí. Počasí tentokrát nezlobilo a tak jsem se mohl celý týden těšit na ideální turistické jarní počasí s výbornou viditelností.
Odjezd byl tentokrát velmi časný, v 6.22, přesto se nás ráno po šesté na hlavním nádraží pod odjezdovou tabulí sešlo 11, ale místo na fotbalové hřiště jsme se vypravili na výlet. Při koupi skupinové jízdenky jsme se s potěšením dozvěděli, že dlouho avizovaná a připravovaná změna Českých drah ohledně objednávání skupinových jízdenek už zase neplatí, a tak jsme mohli zakoupit skupinovou jízdenku tradičním způsobem. I když na trase naší cesty na výlet nebyla výjimečně žádná výluka, České dráhy opět nezklamaly a nám poněkud zatrnulo, když se vláček ze Stéblové místo ku Hradci rozjel zpět k Pardubicím. Nicméně přípoj v HK jsme přece jen stihli a tak jsme mohli kolem půl deváté vystoupit na nádraží v Žamberku. Pořídili jsme skupinové foto a vyrazili na trasu. Pročetli jsme si naučnou stezku pojednávající o geologii kraje, vyfotografovali dřevěnou zvoničku, vystoupali na návrší Kalvárie s vynikajícím rozhledem na Žamberk a Orlické hory, prošli lesem, překonali kostrbaté Kozí hřbety a sešli do Písečné. Po celou cestu jsme se kochali nádhernou rozkvetlou májovou přírodou. Minuli jsme zachovalý vodní mlýn s možnou prohlídkou, seznámili se s další naučnou stezkou, tentokrát o obci Písečná, a došli k restauraci Růženka v centru obce, kde jsme se občerstvili. Po asi ¾ hodině jsme pokračovali v cestě a po silnici došli do Žampachu, vísky v podhradí stejnojmenného kopce a hradu. Zde jsme si prohlédli a vyfotografovali zámeček a přilehlý park s arboretem za velkého zájmu chovanců ústavu sociální péče pro mentálně postižené, který zde sídlí. Většina z nás se potom odebrala na hradní vrch, aby shlédla skromné zbytky hradní zříceniny. Krátce po 14. hodině jsme se opět vydali na cestu. Opět nás čekal výhled do kraje a přes ves Hlavnou a dále lučními a lesními cestami a na závěr romantickým Údolím Sejfů jsme došli do údolí Tiché Orlice, kde jsme se vzhledem k pokročilému času a ujitým 20 km rozhodli závěrečnou prohlídku města Ústí nad Orlicí ponechat na příště a odjet domů ze železniční zastávky Černovír.
Ještě jsme zahlédli hasičské klání v dovednostních disciplínách a poté krátce po 17. hodině nastoupili do mírně zpožděného polského vláčku a po přestupu na rychlík na nově zrekonstruovaném nádraží v Ústí jsme se kolem 18. hodiny spokojení rozloučili opět na hlavním nádraží v Pardubicích. Výlet se nám velmi vydařil.
Zaznamenal: David Šebesta, vedoucí akce

Vyhledávání

Sponzoři

 synthesia banner 180x150

 logo Pardubice

 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení