Další naše cesta vedla na Poianu Muieri,která je již v pohoří Sebeš.Odtud jsme sestoupili k chatě Obirsia Lotrului (na dobré jídlo a pivko).S plným žaludkem nás čekal výstup na hřeben pohoří Lotru (travnaté pláně bez konce ,bez značek a bez turistů). S těmi značkami to není úplně pravda,protože skoro celá naše trasa byla docela hojně vytýčena pomocí oranžových fáborků (jestli je to nový způsob značení, nebo se tam konal nějaký závod to jsme nezjistili,ale ještě jednou: díky neznámý značkaři !). Za špatného počasí se na pohoří Lotru velmi uplatní buzola!

Přes sedlo Staflesti jsme udělali krátký výpad na pohoří Cindrel,respektive na stejnojmennou nejvyšší horu Vf.Cindrel (2245m,krásný kruhový výhled,vidět bylo i nejvyšší pohoří Rumunska Fagaraš).Z Cindrelu jsme se vrátili zpět na Lotru a vystoupily na jeho nejvyšší horu Vf.Staflesti (2242m).Dále jsme pokra- čovali po celkem přehledném hřebeni (za pěkného počasí),tu a tam značeném fáborky. Zhoršilo se počasí a tak jsme pokračovali po vrstevnicové cestě pod hřebenem. Problém je ten,že se zde intenzivně těží a těch cest je hodně.Nakonec jsme sestoupili korytem potoka do údolí řeky Sadu do osady Riu Sadului.Z poslední tůry ,o které Petr nevím proč prohlašoval,že je odpočinková,se vyklubala pěkná zabíračka s převýšením 800 m.! Ale stálo to za to. A sestup z Magury taky!

Sestoupili jsme do Cisnadie,což je starobylé Saské město s úžasným opevněným kostelem. Taxíkem jsme přejeli do kempu na kraji Sibia.Tam, kde jsme před třemi lety královsky spali, za v přepočtu našich 40 korun se nyní staví hotel. Takže jsme vzali zavděk kempem daleko horším za 100 Kč. Druhý den jsme věnovali prohlídce velkého a krásného skanzenu který leží 1 stanici jízdy stařičkou tranvaí. Večer jsme obdivovali krásy starého centra Sibia. To se od naší poslední návštěvy změnilo k nepoznání.

Nočním rychlíkem jsme se přesunuli do Oradei a dobu do odjezdu Karpatského expresu strávili na termálním koupališti.

Celkem jsme ušli 249km s převýšením 6450m.