Výchozím bodem pro trasy A i B je turnovské náměstí, po Č mineme barokní dům čp. 70  z r. 1760 a za ním mají případní zájemci možnost navštívit Muzeum Českého ráje. Expozice zahrnuje sbírku drahých kamenů, dokumentuje vývoj města a také zde najdeme panoramatický obraz M. Alše „Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou“ (8,5 x 10 m).

Pokračujeme stále po Č vpravo přes park směr Betlémské skály. Po cestě mineme pramen Boží voda a dojdeme k odbočce na Zdenčinu skálu, odkud jsou pěkné výhledy do údolí Jizery. Projdeme Betlémské skály až k rozcestí nad Klokočskými průchody. Úzkou a hlubokou rozsedlinou dříve procházela kupecká stezka (6,5 km). Zde se naše další cesty rozcházejí na dvě trasy. 

Trasa A:
Na rozcestí přejdeme z Č na Ž, směr hrádek Rotštejn ze 13. stol., s místnostmi vytesanými ve skále. Právě partiím nad obcí Klokočí a tímto hrádkem dominuje dva kilometry dlouhá a mnohde i 50 m vysoká skalní stěna. Někde téměř souvislá, jinde rozčleněná do mnoha výčnělků a samostatných věží či rozsedlin. Od hrádku Rotštejn pokračujeme přes stejnojmennou osadu, dále osadami Podloktuší a Loktuše a strmějším stoupáním až na vrch Kozákov (od začátku společné trasy 11,5 km). Na Riegrově chatě KČT můžeme doplnit potřebné kalorie a po zaslouženém odpočinku nastoupíme opět do stopy na Č směr Drábovna. Vystoupíme ke světničce vytesané v pískovcovém bloku, což bylo původně středověké obydlí strážce kupecké stezky. Pokračujeme přes Vesec do obce Klokočí (16 km). Přicházíme ke známým Klokočským průchodům. Opustíme Č a přejdeme opět na Ž, která nás povede Zeleným dolem k největší  a nejkrásnější jeskyni Postojna, s její prostornou síní a navazujícími dutinami, spojenými úzkými průlezy a okny. V protější skalní stěně je jeskyně Husova kaple a v sousední rokli je známá, archeologicky významná Jislova sluj. Naše putování údolím potoka Stebenka končí opět v Turnově. Celkem 23 km. 

Trasa B:
Až do obce Rotštejn stejné jako trasa „A“ (7,5 km). Odtud po M na rozcestí s Č a po ní přes Klokočí ke Klokočským průchodům (10 km). Poté opět shodně s trasou „A“. Vynechává se Kozákov. Celkem 17 km. 

Odjezd autokaru z Turnova v 17.00 hod. (bude upřesněno dle počasí). 

Slunné počasí babího léta a příjemné zážitky přeje:

Vít Vavřina

MÍSTOPIS

Betlémské skály
Méně známé pískovcové skalní seskupení kolmých stěn nad Klokočským potokem. Navazují na východněji položené Klokočské skály. Ze skalní plošiny vybíhají od červené značky dvě odbočky pěšiny k vyhlídkám Zdenčina skála a Děravec. Z nich se severním a severozápadním směrem otvírá rozhled do údolí Jizery. Pozoruhodné jsou i nevelké skalky protnuté skalními okny a bránami. Archeologicky významný je útvar Trojnožka u Rohlin, kde byly nalezeny pazourkové a jaspisové nástroje z mladšího paleolitu. 

Rotštejn
Zřícenina skalního hrádku na jižním okraji Klokočských skal, poblíž vsi Klokočí, založeného koncem 13. století Vokem, synem Jaroslava z Hrutvice, zakladatele Turnova a připomínaného v r. 1318. Hrádek byl z větší části dřevěný. Přízemí hrádku bylo tesáno ve skalách, hradní věž, zv. Brána, byla tesána v balvanu a dokončena zdivem. Hrádek zpustl v 15. století. Dnes zachovány tesané místnosti ve skále, průchody, cisterna na vodu, části zdiva. Hrádek byl pro návštěvy uzavřen. 

Kozákov
Vrch Kozákova (744 m) je zčásti budovaný čedičem v permokarbonském podhůří na rozhraní Podkrkonoší a Českého ráje. V období permokarbonu byl sopkou. Kozákov je národní přírodní památkou vyhlášenou r. 1985. Je nejvýraznějším vrchem Podkrkonoší a nalezištěm polodrahokamů, např. achátů, chalcedonů, jaspisů, záhněd a ametystů; to platí o polích v širokém okruhu kozákovského vrcholu, hlavně v tzv. Votrubcově lomu. Na severním úbočí jsou  v čediči zality olivíny. V jihozápadním svahu vystupují tektonicky vyzdvižené skalnaté kry svrchnokřídových pískovců s četnými zvětrávacími tvary (archeologicky významná Babí a Kudrnáčova pec). Na západním svahu Kozákova je studánka „Radostná“. Na vrcholu je Riegrova chata KČT, otevřená 24. 6. 1928. 

Drábovna
Světnička vytesaná ve skalním bloku, který zakončuje pískovcový hřbítek na svahu Kozákova. V něm jsou asi v polovině jeskyně Babí a Kudrnáčova pec, v nichž byly nalezeny kamenářské dílny z mladší doby kamenné (2000 let př. n. l.). V Babí peci byla též objevena penězokazecká dílna z 15. století. Drábovna sloužila původně jako strážní hláska. Až do 16. stol. byli jako drábi označováni pěší vojáci, drábovny pak jejich stanoviště při cestách v blízkosti pomezního hvozdu.

Klokočské skály
Od roku 1985 přírodní rezervace. Patří skalní plošině nad Klokočským potokem a Stebenkou. V čele pískovcových vrstev vystupuje asi 2 km široká skalní stěna, místy rozčleněná zvětráváním a svahovými procesy do izolovaných věží nebo rozsedlin. Člení je několik roklí, např. Velké a Malé průchody nad Klokočím a zalesněný Zelený důl. V boční rokli Zeleného dolu je jeskyně Postojna (16 x 18 m) s nejstarším osídlením v Českém ráji v období paleolitu před 50 tisíci lety a rovněž nálezy z doby bronzové, nad údolím je Jislova jeskyně. Ve skálách nad Klokočím je vytesán Husův reliéf.