Turistický klub Synthesia Pardubice novinky kontakty a dokumenty plán akcí odkazy členské výhody zanechte nám vzkaz

VYSOČINOU TROCHU JINAK - 8. ročník

Autokarový zájezd 9. (- 10.) září 2006

Osmý ročník tradiční akce nás přivádí na východní okraj Českomoravské vrchoviny - na rozhraní Hornosvratecké vrchoviny se Svitavskou pahorkatinou, která je již součástí České tabule. Zájezd „z dílny OVT“ je inspirován víkendovým přechodem „Čarodějnice na Svitavsku“ (29. 4. - 1. 5. 2005), který ve svém posledním dnu obsáhl zajímavý kus této končiny - Přírodní park „Údolí Křetínky“. (Dalším výsledkem zmíněné akce OVT byl vydařený výlet vlakem „Vysoký les a Jalový potok“ - asi 24 km bez značek od Poličky do Litomyšle 8. dubna 2006, 15 účastníků.)

Navštívené území je zachyceno na mapě KČT č. 50 „Svitavsko“ (2. vyd. 2005); pro pokračování bivakem a nedělní etapou je zapotřebí ještě mapa č. 48 „Žďárské vrchy“ (3. vyd. 2004).

Jako každoročně je tato akce současně příležitostí pro ty, kteří dosud nenalezli odvahu zúčastnit se klasického víkendového výletu OVT s dvěma bivaky (a tedy s nutností nosit veškerou výbavu od pátku s sebou); pro ně je opět navržena jednoduchá, poměrně krátká nedělní trasa na vlak, s restaurací pravděpodobně až v cíli.

Verze k tisku: WordDoc ve formátu rtf a PDF ve formátu PDF

Zájezd je zařazen do kalendáře akcí 2006 oblasti KČT Pardubický kraj. Přihlášky možné ihned!

SOBOTNÍ AUTOKAROVÝ ZÁJEZD

Odjezd v 7.30 od hlavního nádraží v Pardubicích, samozřejmý (bez nutnosti domluvy) je nástup na zastávkách MHD a ČSAD nejbližších místu bydliště každého účastníka (jede se po rychlodráze směr Dubina — Holice). Asi 100 km přes Litomyšl, Poličku a Svojanov do Křetína; bude-li vyjednána prohlídka kostelíka ve St. Svojanově, pak se zajížďkou k němu, jinak pouze se zastávkou na křižovatce pod St. Svojanovem (začátek trasy A). Další zastávka bude před silniční soutěskou v Bohuňovských skalách (začátek trasy B). — Autokar se vrací do Dolní Lhoty a pak do Svojanova.

A Dětská trasa: Z křižovatky po zelené zn. kolem kostela ve Starém Svojanově na hrad Svojanov (2,5 km) — prohlídka. (Na Svojanově probíhá „Svojanovské kulturní léto“, ve dnech 8. — 10. 9. se koná „Rockový festival Svojanoff“.) Sestup do obce (0,5 km) — restaurace. Dále po zelené zn.  
3 km do Hartmanic a 2 km do Bystrého. Za celý den celkem asi 8 km.

B Část trasy po neznačených silnicích: Soutěskou říčky Křetínky po silnici asi 1 km do Bohuňova, zde doleva asi 7 km po silnici přes Vítějeves do Starého Svojanova ke kostelu. Dále jako trasa A. Za celý den celkem asi 16 km. Trasu lze ukončit ve Svojanově, odkud autokar odjede v 17 hodin do Bystrého — zkrácení na 11 km.

C Pro náročné: Jako B 1 km pěšky po silnici do Bohuňova a dále autokarem do Křetína. Po Č značce strmě 3 km na Ústup a asi 2 km neznač. silničkou přes Zelenkův kopec na Veselku. Pak po Ž 2,5 km vyhlídkovým hřebenem do Kněževsi a 3 km do Dolní Lhoty; pro zdatné (a pouze s pohorkami!) za přiměřeného stavu vody průstup soutěskou Kaviny. (Do D. Lhoty celkem 12 km, pak lze přejet - asi ve 13.30 — autokarem do Svojanova a pokračovat jako A, tj. za den celkem 17 km.) Jinak z Dolní Lhoty bez zn. přes Studenec do St. Svojanova ke kostelu (asi 3 km) a dále jako A (již bez prohlídky hradu) do Bystrého — za celý den celkem asi 23 km.

Odjezd autokaru z Bystrého v 17.30; asi 85 km (1:30 h jízdy) přes Poličku a Holice do Pardubic, případný rozvoz účastníků přes Polabiny.

NAVAZUJÍCÍ BIVAK A NEDĚLNÍ PŘECHOD

Po večeři v Bystrém asi 3 km bez zn. do Farského lesa na bivak.

Ráno bez zn. podél Korouhevského potoka k ryb. Peklo a do Korouhve ke kostelu, polní cestou k pomníku letců a do osady Jelínek (asi 9 km). Pak možnosti:

A Po M značce do Poličky a po Z na nádraží — z bivaku celkem asi 13 km.

B Z rozc. Jelínek bez zn. na Z zn. do Sádku a po ní 2 km do Sádeckých lesů, jimi bez zn. na Č směr Lucký vrch. Přechod na Ž, po ní na vlak do Borové u Poličky. Z bivaku celkem asi 21 km.

Se sobotní trasou C: za celý víkend celkem 39 nebo 47 km.

Vlakem: Polička   12.13  13.23  14.35  16.21  17.17

                  Borová u P. 12.31  13.40  14.52  16.39  17.34

                  Rosice n/L.  14.25*) 15.25*) 16.42  18.05  19.25*)  *) = přestup na vlak od HK

                  Pardubice hl. 14.43  15.34  16.48  18.11  19.34      (urychlení o 5 — 8 minut)

ZAJÍMAVOSTI NA SOBOTNÍCH TRASÁCH (abecedně):

Bohuňov: Ves připomínaná r. 1382. Kostel sv. Jiljí z doby před r. 1400 nově vystavěn v empírovém slohu v l. 1820-21, vnitřní vybavení z 1. pol. 19. stol. Před kostelem kamenný kříž z r. 1790, při silnici k Vítějevsi smírčí kámen s dvěma kříži. Silnice od Svojanova prochází soutěskou v Bohuňovských skalách — významný krajinný prvek.

Bystré: Stará obec na odbočce Trstenické stezky s poplužním dvorem a tvrzí, povýšená r. 1368 na město. Městská památková zóna: Radnice z r. 1560 přestavěná barokně na poč. 18. stol. Jednopatrový renes. zámek na návrší Frišberk s arkádami v přízemí (dnes zeměděl. škola) s přilehlým anglickým parkem z 19. stol. Pův. gotický poutní kostel sv. Jana Křtitele (před r. 1350) barokně přestavěn r. 1722, z pův. stavby zachována sev. věž; před ním socha P. Marie z r. 1725 od J. Pacáka. Raně barokní fara z r. 1692, roubené chalupy. — V Bystrém pobýval Jar. Vrchlický u provdané dcery Milady, T. Nováková zde sbírala podklady k románům „Drašar“ a „Na Librově gruntě“.

Hartmanice: Četné rekreační roubené chalupy. Na rozhledovém návrší záp. od obce pohřební kaple majitelů bysterského panství (barokní, sv. Jana Nepomuckého z r. 1708) s bohatě vyřezávaným oltářem, za ním je pohřbena hraběnka Marie Rebeka z Hohenembsu (roz. z Harrachu, †1806); kovový pomník na hrobce poslední majitelky svob. paní Ernestiny z Langetu (†1868).

Kaviny: Přír. památka — hluboce zaříznuté údolí potoka s travertiny a smrk. porosty pralesního charakteru.

Křetín: Stará ves při zemské cestě, připomínaná r. 1308. Klasicistní zámek typu venkovské vily z r. 1861 (nyní dětská ozdravovna se školou), při něm park s jezírky. Kostel sv. Jeronýma z l. 1708-14.

Křetínka: Pramení u Stášova 645 m n. m., po 29,7 km ústí zprava do Svitavy v Letovicích (340 m n. m.); vodní nádrž Letovice z r. 1976 — sypaná hráz výšky 28,5 m, délka v koruně 143 m, délka vzdutí 4,5 km.

Starý Svojanov: Gotický kostel sv. Mikuláše z konce 13. stol. krytý šindelem, malířsky a sochařsky vyzdoben ve 2. pol. 14. stol. Hřbitovní zeď s barokní branou z 18. stol. se sochou sv. Mikuláše.

Svojanov: Hrad pojmenovaný podle tehdejší německé módy Fürstenberg založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. k ochraně nově přeložené trstěnické stezky, která měla vést z Litomyšle přes Poličku údolím řeky Svitavy do Brna. Původní německé jméno hradu se neujalo a už na počátku 14. století bylo vytlačeno dnešním názvem. Svojanov patřil mezi věnné statky královny Kunhuty, která jej po Přemyslově smrti zastavila svému milenci a pozdějšímu manželu Záviši z Falkenštejna. Po smrti královny roku 1285 daroval král Václav II. Svojanov i s jinými statky Závišovi a synovi Ješkovi, který se narodil z jeho vztahu  
s Kunhutou. Záviš si sem roku 1287 přivedl i svou druhou manželku, uherskou princeznu Alžbětu, se kterou se na Svojanově natrvalo usadil. Pak však upadl v královu nemilost a roku 1288 či 1290 byl zajat a 24. srpna 1290 pod hradem Hluboká popraven. Až do husitských válek spravovali hrad královští purkrabí, teprve roku 1419 je do zástavy získal Oldřich z Boskovic. R. 1437 připsal král Zikmund Svojanov spolu s jinými statky věnem své manželce Barboře Celské. — Z doby založení hradu se zachoval zbytek vnější hradební zdi a mohutná válcová věž s břitem; pův. gotický palác byl r. 1569 přestavěn renesančně a hrad obklopila nová hradební linie, která nahradila původní parkán. Byly vybudovány konírny, ubikace posádky (odtud pojmenování Dům střelců) a tzv. Nový palác. Od poloviny 16. stol. Svojanov střídal majitele, poslední, Salmové, už na hradě nesídlili, což se neblaze odrazilo na jeho údržbě, navíc byl během válek  
s Pruskem opět poškozen a za Josefa Kristena roku 1842 vyhořel, když vítr přenesl hořící šindele z podhradního městečka až na hrad. Dnešní podoba hradu je dílem empírové přestavby po tomto požáru. Roku 1910 koupilo hrad od posledního soukromého majitele Antonína Haasche s manželkou město Polička.  
V letech 1946-55 měl hrad pronajatý Alois Živný, který zde provozoval turistickou ubytovnu, restauraci a pořádal zde různé kulturní akce. Po zestátnění hradu roku 1955 zde zůstal až do roku 1975 jako kastelán. Do začátku 70. let spravoval hrad ONV Svitavy, poté jej do své péče převzalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích. V průběhu následujících dvou dekád jej zrekonstruovalo, instalovalo expozici o dějinách hradu, upravilo jeho okolí. V roce 1992 byl hrad v rámci navracení historického majetku ze státního vlastnictví do rukou obcí vrácen do vlastnictví města Polička. Prostory paláce byly upraveny k výstavním účelům, které v současnosti využívá stálá výstava prací sochaře Jana Kutálka a příležitostné sezónní výstavy. V létě zde v rámci Svojanovského kulturního léta probíhá několik pravidelných víkendových akcí - folkový festival, historický jarmark, loutkářská pouť atd. (Více viz na adresách http://www.svojanov.cz/historie.html, http://hrady.dejiny.cz/svojanov/index.htm.) - Městečko pod hradem je nyní známé jako letovisko, radnici z r. 1833 využívá škola v přírodě. — Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1786, barokní fara z r. 1777. Emotivně působící hřbitov s hrobem dívky, umučené při výsleších Státní bezpečnosti. V obci a okolí jsou tři smírčí kříže a památná dvojitá lípa velkolistá (obvod kmenů 300 a 465 cm).

Údolí Křetínky: Přírodní park (55,7 km2) vyhlášený r. 1997 v širším okolí nejčlenitější a nejvíce zahloubené části toku Křetínky mezi Hamry (severozápadně od Svojanova) a Bohuňovem.

Veselka: Vesnická památková zóna. Osada připomínána r. 1367.

Vítějeves: Fara doložena k r. 1350, pův. gotický kostel sv. Kateřiny přestavěn v r. 1912 — zachovala se věž se střílnovými okénky a dřevěným podsebitím, got. malby z poč. 14. stol. a původní presbytář (dnes východní kaple kostela). Hřbitovní zeď s barokní branou z 2. pol. 18. stol. s reliéfem sv. Kateřiny nad portálem.

Pozn.: Většina údajů je převzata z textové části mapy KČT č. 50.

Návrh 25. 9. 2005, doplněno 14. 7. 2006

Luboš Chládek

Vyvěsil(a): tksp 25.07.2006, 19:18:00 | trvalý odkaz | zařazeno v rubrice: plánované akce, propozice |

Komentáře

Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: