Bystřické hory v polském Kladsku jsou sesterským pásmem hor Orlických, od nichž jsou odděleny údolími Dušnické Bystřice a Divoké Orlice. Táhnou se od Lázní Dušníky k jihovýchodu, na české území přecházejí mezi Mladkovem a Českými Petrovicemi jako hřeben sevřený toky Divoké a Tiché Orlice (Adam 765 m, Studený 721 m); jejich česká část je dnes zahrnována (spolu se Suchým vrchem) pod Orlické hory. Porostlé jsou většinou smrkovými lesy, v severní části je oblast rašelinišť (Topielisko a Czarne Bagno — rezervace „Torfowisko pod Zieleńcem“) — pramenná oblast výše zmíněných řek Divoké Orlice a Dušnické Bystřice. Východní svahy pohoří jsou odvodňovány levými přítoky Kladské Nisy, zejména Bystřicí, podle níž mají jméno (vlévá se do Kl. Nisy právě ve městě Kladská Bystřice — Bystrzyca Kłodzka). Bystřické hory dosahují výšky okolo 800 m n. m., pouze střední část se výškou blíží Orlickým horám (Jagodna 977 m), a podobně jako ony jsou tvořeny převážně rulami a krystalickými břidlicemi.

Bystřické hory byly již vícekrát navštíveny při akcích TKSP. Pomineme-li bivakovací výlety OVT, pak je třeba vzpomenout autokarové zájezdy: první dva, „Bystřické hory a kladské lázně“ Karla Mazury 26. 6. 1993 (kronika TKSP svazek 7) a nezapomenutelně mokré „Orlické hory z druhé strany“ Jirky Tintěry 11. 10. 1997 (kronika svazek 11), směřovaly mimo jiné právě do pramenné oblasti Divoké Orlice; další zájezdy, „Bystřické hory“ Luboše Chládka 15. 9. 2001 (kronika sv. 15) a „Jihem Bystřických hor“ Vaška Pícla 6. 9. 2003 (kronika sv. 18), byly věnovány střední a zejména jižní části pohoří. Nynější zájezd, na rozdíl od prvních dvou jmenovaných, je zaměřen na přechod ze střední do severní části Bystřických hor.

Navržené trasy, vedoucí částečně po neznačených cestách, jsou voleny tak, aby byla použitelná mapa KČT č. 27 „Orlické hory“ (dotisk 2. vyd. 2002 nebo 3. vyd. 2005); zachyceny jsou také na polské mapě „Góry Bystrzyckie i Orlické hory“ (1:50 000, vyd. 1999). Hledání pramene Divoké Orlice a cesta k němu jsou dobře popsány v časopise Turista č. 3/2005 (str. 38 a 39).

Účastníci musí být vybaveni platným dokladem pro překročení státní hranice — cestovním pasem nebo občanským průkazem se strojově čitelnou zónou (zelená kartička); do Polska snad stačí (na Slovensko určitě) i předchozí typ OP — růžová kartička — ověřte si!
Zájezd je zařazen do kalendáře akcí 2006 oblasti KČT Pardubický kraj.

Odjezd v 7.00 z odstavné komunikace před hlavním nádražím v Pardubicích. Jede se přes Polabiny, Trnovou, Bohdaneč a Pohřebačku (pro opatovické), očekává se nástup účastníků na zastávkách MHD resp. ČSAD nejbližších jejich bydlištím. Asi 85 km: přes Jaroměř a Náchod na hran. přechod do Polska (Kudowa Słone) a pak ze sedla Polská Vrata silnicí č. 389 do Zieleńce.

Při průjezdu Zieleńcem bude určeno místo (patrně v blízkosti kostela a hotelu Orlica), odkud bude odpoledne autokar odjíždět do Čech. — Asi 5 km za obcí (na parkovišti) vystoupí skupina A a po 2 km v Lasówce (před kostelem) skupina B; autokar pokračuje přes Mostowice k tur. chatě Jagodna na Spáleném sedle (vystoupí skupina C) a vrací se do Zieleńce na vyhlédnuté místo.

A Z parkoviště (kemp?) asi 0,5 km neznačenou silničkou na místní zelenou zn., po ní doleva asi 2,5 km na pásovou zelenou zn. a po ní přes rezervaci (vyhlídková věž) do Zieleńce. Asi 7 km.

B Z Lasówky po místní žluté zn. na místní zelenou zn., po ní doleva a jako A do cíle. Asi 10 km. Lze prodloužit asi o 3 km: Po příchodu na místní zelenou zn. pokračovat po ní v přímém směru až na pásovou modrou zn., po ni doleva na Rozdroże pod Bieścem a po zelené zn. (kolem Twardeho Źródła) přes rezervaci do Zieleńce — celkem asi 13 km.

C Od tur. chaty Jagodna stále po modré zn. (s neznač. odbočkou na Siwou skału) na Rozdroże pod Bieścem, pak bez zn. na Zbójnickou Góru k prameni Divoké Orlice. Neznačenými průseky, kousek po M zn. a lesní silničkou na hranici rezervace a po zelené zn. do cíle. Celkem 18 km.

Předpokládaný odjezd ze Zieleńce v 16.30, rozvoz ranní trasou. (Asi 85 km do Pardubic.)


Hezký den všem účastníkům zájezdu přeje
Luboš Chládek
5. 5. 2006