Průběžný start pro pěšáky na trasách 17 a 35 km a pro cykloturisty:

od 8.30 do 11 hodin na hradě Rychmburku v obci Předhradí (u Skutče).

Jak se tam dostanete:
Pěšáci:Z Pardubic rychlíkem v 7.04 (další zastávky: Rosice n/L. 7.10, Závodiště 7.14, Chrudim 7.26, Slatiňany 7.31, Chrast u Chr. 7.40), přestup ve Žďárci u Skutče 7.54/8.00, příj. Předhradí 8.12.
Přípoje: z Hradce Králové v 6.39 přímo výše zmíněným rychlíkem,
z Prahy osobním vlakem ve 4.37 (odjezd Kolín 6.00, Přelouč 6.30),
z Č. Třebové rychlíkem v 5.58 (odjezd Ústí n/O. 6.07, Choceň 6.21),
z Havl. Brodu osobním vlakem v 5.12 (odjezd Hlinsko 6.07), příj. Žďárec u Sk. 6.27.
Cyklisté: Osobním vlakem s „úschovou během přepravy“ do Žďárce u Skutče (z Pardubic 8.33, příjezd 9.34) a pak asi 6 km jízdy přes Dolívku na hrad, nebo
hvězdicovou jízdou dle vlastní volby z místa bydliště, například
- z Pardubic přes Nemošice, Chrudim, Tři Bubny, Zaječice, Smrček a Skuteč (asi 40 km),
- z Chrudimě přes Lukavici, Žumberk, Smrček, Vrbatův Kostelec a Skuteč (asi 35 km),
- z Hlinska přes Holetín a Ranou (asi 16 km).

Start pro pěšáky na trasu 18 km:

v 11 hodin u hospody ve Střemošici.

Jak se tam dostanete:
Autokarem s odjezdem v 10 hodin z parkoviště u Zimního stadionu („Duhové arény“) v Pardubicích se zastávkami dle přání přihlášených, tj. např. v Chrudimi, Slatiňanech, Chrasti, Luži, …
Jednotné jízdné 20 Kč se platí ve voze.

Co uvidíte na trasách pěšího pochodu (P) a cykloturistické jízdy (C)

Krounka (P, C): Pramení nad Svratouchem 716 m n. m., vytváří romantická skalnatá údolí (zejména Šilinkův důl) a po 22,7 km ústí zleva do Novohradky u Dolů pod Košumberkem, 305 m n. m.

Skuteč (C): Osada doložena r. 1289, v l. 1349-65 založeno trhové městečko patřící rychmburskému panství, vyhořelo 1776, 1779, 1848, 1862 a 1867. Ševcovský cech od r. 1534. Novogotická radnice, marián. sloup z r. 1755 s pozdějšími sochami svatých Floriána, Václava, Ludmily a Josefa. Got. kostel Nanebevzetí P. Marie ze 14. stol., loď přestavěna renesančně po požáru r. 1550, věž asi z r. 1600. Barok. děkanství z r. 1710 s branou se sochami. Špitální got. kostel Božího Těla z r. 1391, kvalitní kamenická práce (restaurován Fr. Schmoranzem r. 1865). Býv. okresní úřad z r. 1907 (nyní rest. Sport) s rekonstruovanými sgrafity na fasádě. — Středisko lomů skutečské žuly.

Předhradí (P, C): Od r. 1990 městská památková zóna, "Vesnice roku 1998", nyní 452 obyv. Původně opevněný městys Rychmburk z 15. stol. před stejnojmenným hradem. Barok. kostel P. Marie Sedmibolestné z r. 1753 se stropními freskami, věž z r. 1816. Fara s mansardovou střechou z doby okolo r. 1760. Panská zahrada obklopená kamennou zdí, uvnitř s altánem a bustou zakladatele Filipa Kinského. Na náměstí socha sv. Judy Tadeáše z r. 1723. Rodiště básníka Adolfa Heyduka (1835 — 1923) — busta od J. Štursy z r. 1935 na hospodě „Na Sklenářce“ u hlavní silnice.

Rychmburk (P, C): Hrad nad údolím Krounky, připomínán r. 1325, z té doby 30 m vysoká válcová věž. Od r. 1387 majetkem pánů z Pardubic, r. 1425 dobyt husity, v l. 1530-40 přestavěn Jindřichem z Valdštejna v renes. zámek, zbarokizován F. Kinským 1793-98 (2. patro). Most přes vytesaný příkop. — Nyní domov důchodců, areál je přístupný (vyhlídková věž, historická expozice ve sklepních prostorách, bufet na nádvoří).

Nové Hrady (C): Na poč. 14. stol. středověká kolonizační osada Boží Dům, přejmenována podle nového hradu vybudovaného v 15. stol. na místě pův. tvrze na návrší Starý zámek (opuštěn v pol. 18. stol. a rozebrán na stavební materiál, zachovány části hradby a zdi, parkově upraveno). Křížová cesta z r. 1767. Nový zámek z l. 1774-78, čestný dvůr se vstupní branou z r. 1783 — rokokový zámecký areál „české Versailles“, přístupný. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1724 sloužil jako panská hrobka. Zvonice z r. 1739, památná lípa s obvodem 410 cm.

Novohradka (P, C): Pramení 634 m n. m. jako Vranický potok, na dolním toku se nazývá také Olšinka, délka toku 48,5 km, ústí do Chrudimky pod Úhřetickou Lhotou, 229 m n. m. V malebném Dolanském údolí (součást Přírodního parku „Údolí Krounky a Novohradky“) četné bývalé mlýny (nyní rekreační chalupy) a chaty.

Střemošice (P, C): Na návsi novogot. kaple z r. 1900 a barok. socha sv. Michala z r. 1746. Přírodní památka Střemošická stráň (47 ha, vyhlášena r. 1990) — jedna z nejvýznamnějších botanických lokalit v Čechách se stepní a lesostepní vegetací na opukové stráni.

Poklona (P, C): Trojboký sloup Nejsvětější Trojice z 1. pol. 18. stol. na hraně Střemošické stráně, vynikající rozhledový bod (Vysočina, Železné hory, Košumberk, poutní kostel na Chlumku).

Vysoké Mýto (C): Založeno v pol. 13. stol. na Trstenické stezce při kolonizaci za Přemysla Otakara II. Z hradeb vzniklých před r. 1265 zachovány bašty Klášterní a Vodárenská a věž Choceňské brány; koncem 19. stol. upraveny brány ze 14. století Litomyšlská a Pražská (regotizována F. Schmoranzem), na obou sgrafita dle M. Alše. Nám. Přemysla Otakara II. (150 x 130 m) rekonstruováno r. 1997, v dlažbě mozaiky sv. Jiří a českého lva, uprostřed mariánský sloup se sochami světců z l. 1714-30; stará (gotická) a nová (renes.) radnice. Got. chrám sv. Vavřince (13. stol., novogotická přestavba koncem 19. stol.) s monumentálním hlavním oltářem s obrazem Nanebevzetí P. Marie od P. Brandla z r. 1728.

Vraclav (P, C): Pův. Vratislav, založena knížetem Vratislavem II. při Trstenické stezce z Čech na Moravu, ve středověku byla sídlem kraje. Na ostrohu stával hrad z let 1035-50, r. 1108 zde byl vyvražděn rod Vršovců (pomník z r. 1908). Na návsi bývalý románský kostel sv. Václava z 12. stol., zrušen r. 1786, po požáru v r. 1804 změněn na hostinec (nyní čp. 115). Původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie (kolem r. 1300, r. 1349 připomínán jako farní) byl zabudován do barokní přestavby z r. 1719, vstup branou zvonice z r. 1604. — Od r. 2003 naučná stezka z V. Mýta.

Svatý Mikuláš (P, C): Kostel sv. Mikuláše z l. 1724-30 (podle plánů pražského architekta C. A. Canevalleho) na úpatí vraclavského hradiště vystavěn na místě původní studniční kaple (z r. 1665) jako součást lázeňského areálu u vydatného pramene dobré pitné vody (lázně s koupelnami vybudovány 1711-19, koncem 18. stol. zanikly). Kostel obnoven v l. 1980-87 spolu s poustevnou „Fráterkou“ (z r. 1692), je součástí Okresního muzea ve Vysokém Mýtě; expozice restaurovaných dřevěných plastik z křížové cesty z Králík na Horu Matky Boží od anonymního tvůrce z doby okolo r. 1740. — Pod silnicí ve strouze „obecní valcha“.

Homole (P): Chráněné území (15 ha) — lesní porost a opukové stráně kóty 306 m, lužní porosty a bažiny kolem Loučné u Malejova.

Loučná (P, C): Dlouhá 81,1 km (pramení u Karlí 541 m n. m.), levý přítok Labe u Sezemic (217 m n. m.), povodí 730 km2. Meandruje lučinami, má malý spád a četné techn. využití (jezy a náhony).